ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 58

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
28. února 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru

1

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

32

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky

42

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

28.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 58/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 318/2006

ze dne 20. února 2006

o společné organizaci trhů v odvětví cukru

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty by mělo být spojeno se zavedením společné zemědělské politiky, která má zahrnovat především společnou organizaci zemědělských trhů, jež může mít různé podoby podle produktu.

(2)

Trh s cukrem je ve Společenství založen na zásadách, které byly v minulosti u jiných společných organizací trhů výrazně reformovány. K dosahování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy, a zvláště ke stabilizaci trhů a zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva v odvětví cukru, je třeba zásadně revidovat společnou organizaci trhů v odvětví cukru.

(3)

S ohledem na tento vývoj by nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (3) mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(4)

Pro bílý cukr a surový cukr standardní jakosti by měly být stanoveny referenční ceny. Tato standardní jakost by měla odpovídat průměrné jakosti dosahované u cukru, který je vyráběn ve Společenství, a stanovena na základě kritérií používaných v obchodu s cukrem. Rovněž by mělo být možné tuto standardní jakost přezkoumat, zejména s ohledem na požadavky obchodu a rozvoj technické analýzy.

(5)

Aby bylo možné získat spolehlivé informace o cenách cukru na trzích Společenství, měl by být zaveden systém zaznamenávání cen, na jehož základě se stanoví úroveň tržních cen bílého cukru.

(6)

Pro cukrovou řepu podléhající kvótám by měla být stanovena minimální cena odpovídající standardní jakosti, aby byla zajištěna odpovídající životní úroveň pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny ve Společenství.

(7)

K zajištění spravedlivé vyváženosti práv a povinností cukrovarnických podniků a pěstitelů cukrové řepy jsou třeba specifické nástroje. Proto by měla být stanovena standardní ustanovení upravující smluvní vztahy mezi odběrateli a prodejci cukrové řepy. Vzhledem k rozmanitosti přírodních, hospodářských a technických poměrů je obtížné stanovit pro celé Společenství jednotné podmínky nákupu cukrové řepy. Mezioborové dohody mezi sdruženími pěstitelů cukrové řepy a cukrovarnickými podniky již existují. Rámcová ustanovení by proto měla pouze stanovit minimální záruky požadované jak pěstiteli cukrové řepy, tak cukrovarnickým průmyslem k zajištění řádného fungování trhu s cukrem s možností odchýlit se od některých pravidel v rámci mezioborových dohod.

(8)

Důvody, které v minulosti vedly Společenství k přijetí sytému výrobních kvót pro cukr, isoglukosu a inulinový sirup, nadále trvají. Vzhledem k vývoji ve Společenství i na mezinárodní úrovni je však nutné upravit systém výroby tak, aby umožnil nové úpravy a snížení kvót. V souladu s předchozím systémem kvót by měl členský stát přidělovat kvóty podnikům, které jsou usazeny na jeho území. Nová společná organizace trhů v odvětví cukru by měla zachovat právní postavení kvót, pokud systém kvót v souladu s judikaturou Soudního dvora představuje mechanismus regulace trhu v odvětví cukru, jehož účelem je zajistit dosažení cílů veřejného zájmu.

(9)

V návaznosti na nedávná rozhodnutí skupiny odborníků Světové obchodní organizace týkající se vývozních subvencí a na rozhodnutí odvolacího orgánu týkající se subvencí EU na vývoz cukru a s cílem zajistit hospodářským subjektům Společenství hladký přechod z předchozího systému kvót na současný systém by mělo být v hospodářském roce 2006/2007 možné přidělit cukrovarnickým podnikům dodatečné kvóty za podmínek, které berou v úvahu nižší hodnotu cukru C.

(10)

Aby byl vyvážen účinek poklesu cen cukru na isoglukosu a rovněž aby nedošlo k penalizaci výroby isoglukosy některých jakostí, měly by být stávajícím držitelům kvót na isoglukosu přiděleny dodatečné kvóty. Nadto by měly být k dispozici doplňkové kvóty pro úpravy v odvětví sladidel některých členských států za podmínek stanovených pro poskytování dodatečných kvót na cukr.

(11)

Pro zajištění dostatečného snížení výroby cukru, isoglukosy a inulinového sirupu ve Společenství by Komise po zániku restrukturalizačního fondu v roce 2010 měla mít právo upravit kvóty na udržitelnou úroveň.

(12)

Vzhledem k nutnosti umožnit jednotlivým členským státům jistou pružnost ve vztahu ke strukturálním změnám ve zpracovatelském průmyslu a v odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny v době, kdy mají být uplatňovány kvóty, mělo by být členským státům umožněno měnit v určitých mezích kvóty podniků, přičemž by nemělo být omezeno fungování restrukturalizačního fondu jakožto nástroje zřízeného nařízením Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006 o zavedení dočasného režimu restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (4).

(13)

Kvóty na cukr se přidělují nebo snižují po fúzi nebo zcizení podniků, zcizení závodu nebo pronájmu závodu. Měly by být stanoveny podmínky, za kterých mohou členské státy měnit kvóty dotyčných podniků, a zároveň zajistit, aby změny kvót cukrovarnických podniků nepoškozovaly zájmy dotčených pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny.

(14)

Vzhledem k tomu, že přidělování výrobních kvót podnikům je jedním ze způsobů, jak pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny zajistit ceny platné ve Společenství, a odbyt pro jejich produkci, měly by se při převodech kvót v rámci produkčních oblastí brát v úvahu zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

(15)

Pro zvýšení odbytu cukru, isoglukosy a inulinového sirupu na vnitřním trhu Společenství by mělo být možné za podmínek, které budou stanoveny, považovat cukr, isoglukosu a inulinový sirup používané ve Společenství ke zhotovení některých chemických a farmaceutických výrobků, jakož i alkoholu či rumu, za výrobu mimo rámec kvót.

(16)

Část výroby mimo rámec kvót je třeba využít k zajištění dostatečného zásobování nejvzdálenějších regionů nebo by mohla být vyvážena v souladu se závazky Společenství v rámci WTO.

(17)

V případě, že výroba cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu překročí kvóty, by mělo být možné stanovit mechanismus pro převod přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy nebo přebytkového inulinového sirupu do následujícího hospodářského roku, v němž bude považován za výrobu v rámci kvót tohoto roku, což zabrání tomu, aby přebytkový cukr narušil trh s cukrem.

(18)

Pro produkci mimo rámec kvót jsou k dispozici určité mechanismy. Pokud nejsou pro určitá množství splněny platné podmínky, měl by být pro přebytek stanoven poplatek, aby nedošlo k hromadění těchto množství ohrožujících situaci na trhu.

(19)

S cílem přispět k financování výdajů spojených se společnou organizací trhů v odvětví cukru by měla být zavedena výrobní dávka.

(20)

Za účelem zajištění účinné kontroly výroby hospodářských subjektů vyrábějících cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup by měl být pro hospodářské subjekty zaveden systém schvalování a příslušným členským státům by měly být poskytovány podrobné informace týkající se výroby těchto hospodářských subjektů.

(21)

S cílem přispět ke stabilizaci trhu v případech, kdy by tržní ceny v daném hospodářském roce klesly pro referenční cenu stanovenou pro následující hospodářský rok, by měl být zachován systém přechodných a omezených intervenčních nákupů.

(22)

Měly by být zavedeny nové tržní nástroje řízené Komisí. Za prvé by mělo být hospodářským subjektům v případě poklesu tržních cen pod referenční cenu bílého cukru umožněno, aby za podmínek, které stanoví Komise, využily režim soukromého skladování. Za druhé by Komise za účelem zachování strukturální rovnováhy trhů s cukrem na cenové úrovni blízké referenční ceně měla mít možnost rozhodnout o stažení cukru z trhu na dobu potřebnou k obnovení rovnováhy na trhu.

(23)

Vytvoření jednotného trhu s cukrem ve Společenství zahrnuje zavedení obchodního režimu na vnějších hranicích Společenství. Tento obchodní režim by měl zahrnovat dovozní cla a vývozní náhrady a měl by v zásadě stabilizovat trh Společenství. Obchodní režim by měl být založen na závazcích přijatých v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

(24)

Za účelem sledování objemu obchodu s cukrem se třetími zeměmi by měl být zaveden režim dovozních a vývozních licencí spojený se složením jistoty, která má zajistit, že transakce, na které jsou tyto licence vydány, budou skutečně provedeny.

(25)

K zajištění řádného fungování těchto obchodních režimů by měla být stanovena možnost regulovat nebo, pokud si to situace na trhu vyžádá, zakázat využívání aktivního zušlechťovacího styku.

(26)

Díky systému cel je možné obejít se na vnějších hranicích Společenství bez jakýchkoli dalších ochranných opatření. Systém vnitřního trhu a systém cel se však za mimořádných okolností mohou ukázat jako nedostatečné. V takových případech by Společenství mělo být schopno přijmout neprodleně veškerá nezbytná opatření, aby trh Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti narušením, která by mohla vzniknout. Tato opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Společenství.

(27)

Cla na zemědělské produkty v rámci dohod WTO jsou z větší části stanovena ve společném celním sazebníku. U některých produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení je však v důsledku zavedení dodatečných mechanismů nutné stanovit možnost přijmout odchylky.

(28)

S cílem vyloučit nebo potlačit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mít dovoz některých zemědělských produktů, by dovoz těchto produktů měl podléhat po splnění určitých podmínek dodatečnému clu.

(29)

Za určitých podmínek je vhodné svěřit Komisi pravomoc otevírat a spravovat celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných aktů Rady.

(30)

Společenství uzavřelo několik ujednání o preferenčním přístupu na trhu se třetími zeměmi, která těmto zemím umožňují vyvážet za příznivých podmínek do Společenství třtinový cukr. Je proto nezbytné vyhodnotit potřebu rafinerií v souvislosti s cukrem určeným k rafinaci a vyhradit za určitých podmínek dovozní licence specializovaným zařízením, která využívají velká množství dováženého surového třtinového cukru a která jsou považována za rafinerie Společenství zabývající se výhradně rafinací.

(31)

Možnost poskytnout při vývozu do třetích zemí náhrady, které jsou založeny na rozdílu mezi cenami uvnitř Společenství a cenami na světovém trhu a které nepřekročí míru stanovenou závazky ES v rámci WTO, by měla sloužit k zajištění možné účasti Společenství na mezinárodním obchodu s cukrem. Subvencovaný vývoz by měl podléhat omezením, pokud jde o množství a rozpočtové výdaje.

(32)

Dodržování omezení hodnoty by mělo být zajištěno při stanovení vývozních náhrad prostřednictvím sledování plateb podle předpisů Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Sledování lze usnadnit povinným předběžným stanovením vývozních náhrad a v případě rozlišených náhrad možností změnit stanovené místo určení v rámci jedné zeměpisné oblasti, na kterou se vztahuje jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení by měla být vyplacena vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení, avšak maximálně ve výši částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

(33)

Dodržování množstevních omezení by mělo být zajištěno spolehlivým a účinným systémem sledování. Proto je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady v rámci dostupných omezení by měly být poskytovány podle konkrétní situace jednotlivých produktů. Odchylky od tohoto pravidla by měly být povoleny pouze u zpracovaných produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy a na které se nevztahují omezení objemu. Je třeba stanovit možnost odchýlit se od přísného dodržování pravidel pro správu v případě, že při vývozu s náhradami pravděpodobně nedojde k překročení stanoveného množství.

(34)

Řádné fungování jednotného trhu založeného na systému společných cen by bylo poskytováním vnitrostátní podpory ohroženo. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto měla vztahovat na produkty podléhající společné organizaci trhu. S cílem zmírnit účinky reformy v odvětví cukru, které lze za určitých okolností očekávat, je nicméně třeba povolit poskytování určité státní podpory.

(35)

V členských státech s významným snížením kvót na cukr budou pěstitelé cukrové řepy čelit v souvislosti s přizpůsobením zvláště závažným obtížím. V těchto případech nebude přechodná podpora Společenství určená pěstitelům cukrové řepy stačit k úplnému řešení jejich obtíží. Členským státům, které snížily své kvóty o více než 50 %, by tedy mělo být v období uplatňování přechodné podpory Společenství povoleno poskytnout pěstitelům cukrové řepy státní podporu. Aby členské státy nepřekračovaly při poskytování státní podpory potřeby svých pěstitelů cukrové řepy, mělo by stanovení celkové výše příslušné státní podpory podléhat schválení Komisí, s výjimkou Itálie, u níž se maximální částka v souvislosti s přizpůsobením se podmínkám po reformě trhu u pěstitelů cukrové řepy s nejvyššími výnosy může předběžně stanovit na 11 EUR za tunu vyprodukované cukrové řepy. Vzhledem ke specifickým obtížím očekávaným v Itálii je nadto třeba stanovit opatření umožňující pěstitelům cukrové řepy přímo či nepřímo využívat poskytované státní podpory.

(36)

Vedle všeobecných účinků reformy v odvětví cukru působí ve Finsku nepříznivě na pěstování cukrové řepy i zvláštní geografické a klimatické podmínky. Proto je třeba stanovit opatření opravňující tento členský stát k trvalému poskytování státní podpory v přiměřené výši pěstitelům cukrové řepy.

(37)

Je vhodné stanovit možnost přijmout opatření v případě, že podstatný nárůst nebo pokles cen naruší nebo může narušit trh Společenství. Tato opatření mohou na nezbytnou dobu zahrnout otevření kvóty se sníženou celní sazbou pro dovoz cukru ze světového trhu.

(38)

Vzhledem k tomu, že společný trh s cukrem se stále vyvíjí, měly by se členské státy a Komise navzájem informovat o důležitém vývoji.

(39)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(40)

Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních praktických obtíží.

(41)

Výroba cukru v nejvzdálenějších regionech Společenství se svými vlastnostmi liší od výroby cukru ve zbytku Společenství. Proto by tomuto odvětví měla být poskytnuta finanční podpora přidělením zdrojů zemědělcům v těchto regionech poté, co vstoupí v platnost programy na podporu místní produkce vypracované členskými státy podle nařízení Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (6). Ze stejného důvodu by Francii mělo být povoleno poskytnout státní podporu v pevně stanovené výši svým nejvzdálenějším regionům.

(42)

Výdaje, jež vzniknou členským státům v důsledku závazků vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení, by měly být financovány Společenstvím podle nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (7) a od 1. ledna 2007 podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky.

(43)

Přechod od opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1260/2001 k opatřením stanoveným v tomto nařízení a přechod od situace na trhu v hospodářském roce 2005/2006 k situaci na trhu v hospodářském roce 2006/2007 a snaha zajistit, aby Společenství dodržovalo své mezinárodní závazky v souvislosti s cukrem C podle článku 13 nařízení (ES) č. 1260/2001, by mohly vést k obtížím, které toto nařízení neřeší. Aby mohly být tyto obtíže řešeny, je třeba umožnit Komisi přijímat přechodná opatření,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Společná organizace trhů v odvětví cukru stanovená tímto nařízením se vztahuje na tyto produkty:

Kód KN

Popis

a)

1212 91

Cukrová řepa

1212 99 20

Cukrová třtina

b)

1701

Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharosa, v pevném stavu

c)

1702 20

Javorový cukr a javorový sirup

1702 60 95 a 1702 90 99

Ostatní cukry v pevném stavu a cukerné sirupy bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv, avšak kromě laktosy a glukosy, maltodextrinu a isoglukosy

1702 90 60

Umělý med, též smíšený s přírodním medem

1702 90 71

Karamel obsahující nejméně 50 % hmotnostních sacharosy v sušině

2106 90 59

Aromatizované nebo barvené cukrové sirupy jiné než sirupy z isoglukosy, laktosy, glukosy a maltodextrinu

d)

1702 30 10

1702 40 10

1702 60 10

1702 90 30

Isoglukosa

e)

1702 60 80

1702 90 80

Inulinový sirup

f)

1703

Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru

g)

2106 90 30

Aromatizované nebo barvené isoglukosové sirupy

h)

2303 20

Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady

2.   Hospodářský rok pro produkty uvedené v odstavci 1 začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

Hospodářský rok 2006/2007 však začíná 1. července 2006 a končí 30. září 2007.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„bílým cukrem“ nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině nejméně 99,5 % hmotnostních sacharosy určené polarimetrickou metodou;

2)

„surovým cukrem“ nearomatizovaný cukr bez přídavku barviv a jiných látek, obsahující v sušině méně než 99,5 % hmotnostních sacharosy určené polarimetrickou metodou;

3)

„isoglukosou“ produkt získaný z glukosy nebo jejích polymerů obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktosy;

4)

„inulinovým sirupem“ přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktosy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních volné fruktosy nebo fruktosy ve formě sacharosy a vyjádřený jako ekvivalent cukru/isoglukosy. S cílem zabránit omezením na trhu s produkty s nízkým sladícím účinkem vyrobenými zpracovateli inulinové vlákniny bez kvót na inulinový sirup může být tato definice změněna postupem podle čl. 39 odst. 2;

5)

„cukrem podléhajícím kvótám“, „isoglukosou podléhající kvótám“ a „inulinovým sirupem podléhajícím kvótám“ množství cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok v rámci kvóty daného podniku;

6)

„průmyslovým cukrem“ množství cukru vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství cukru, jež je uvedeno v bodě 5, a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2;

7)

„průmyslovou isoglukosou“ a „průmyslovým inulinovým sirupem“ množství isoglukosy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok a určené v tomto odvětví k výrobě jednoho z výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2;

8)

„přebytkovým cukrem“, „přebytkovou isoglukosou“ a „přebytkovým inulinovým sirupem“ množství cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu vyrobené za určitý hospodářský rok nad rámec množství uvedených v bodech 5, 6 a 7;

9)

„cukrovou řepou podléhající kvótám“ veškerá cukrová řepa zpracovaná na cukr podléhající kvótám;

10)

„smlouvou o dodání“ smlouva uzavřená mezi prodejcem a podnikem o dodání cukrové řepy pro výrobu cukru;

11)

„mezioborovou dohodou“:

a)

dohoda uzavřená na úrovni Společenství, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi skupinou vnitrostátních organizací podniků na jedné straně a skupinou vnitrostátních organizací prodejců na straně druhé,

b)

dohoda uzavřená, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi podniky nebo organizací podniků uznanou příslušným členským státem na jedné straně a sdružením prodejců uznaným příslušným členským státem na straně druhé,

c)

neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ustanovení práva obchodních společností a družstevního práva, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr,

d)

neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ujednání existující před uzavřením smlouvy o dodání, pokud prodejci, kteří s ujednáním souhlasí, dodají nejméně 60 % celkového množství cukrové řepy zakoupeného podnikem pro výrobu cukru v jednom nebo více závodech;

12)

„cukrem ze zemí AKT/Indie“ cukr kódu KN 1701 pocházející ze států uvedených v příloze VI a dovážený do Společenství na základě

protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT-ES

nebo

Dohody mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru (8);

13)

„rafinerií zabývající se výhradně rafinací“ výrobní jednotka,

jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru

nebo

jež provedla v hospodářském roce 2004/2005 rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru.

HLAVA II

VNITŘNÍ TRH

KAPITOLA 1

Ceny

Článek 3

Referenční ceny

1.   U bílého cukru činí referenční cena

a)

631,9 EUR za tunu pro každý z hospodářských let 2006/2007 a 2007/2008,

b)

541,5 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/2009,

c)

404,4 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

2.   U surového cukru činí referenční cena

a)

496,8 EUR za tunu pro každý z hospodářských let 2006/2007 a 2007/2008,

b)

448,8 EUR na tunu pro hospodářský rok 2008/2009,

c)

335,2 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

3.   Referenční ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují na nebalený cukr při převzetí v závodě. Tyto ceny se vztahují na bílý cukr a surový cukr standardní jakosti podle přílohy I.

Článek 4

Zaznamenávání cen

Komise zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné. Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.

Článek 5

Minimální cena cukrové řepy

1.   Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí

a)

32,86 EUR za tunu pro hospodářský rok 2006/2007,

b)

29,78 EUR za tunu pro hospodářský rok 2007/2008,

c)

27,83 EUR za tunu pro hospodářský rok 2008/2009,

d)

26,29 EUR za tunu od hospodářského roku 2009/2010.

2.   Minimální cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu standardní jakosti podle přílohy I.

3.   Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, u které se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti uplatňuje přirážka nebo srážka.

4.   U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 15, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně za cukrovou řepu podléhající kvótám.

Článek 6

Mezioborové dohody

1.   Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu stanoveným i v příloze II, a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby.

2.   Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a cukrovarnickými podniky ve Společenství.

3.   Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat

cukr podléhající kvótám,

cukr nepodléhající kvótám.

4.   Každý cukrovarnický podnik poskytne členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o

a)

množství cukrové řepy podle odst. 3 první odrážky, na která uzavřel před zasetím smlouvy o dodání, a o cukernatosti, z níž tyto smlouvy vycházejí;

b)

odpovídající předpokládané výtěžnosti.

Členské státy mohou požadovat další informace.

5.   Cukrovarnické podniky, které nepodepsaly před zasetím smlouvy o dodání na množství cukrové řepy, které odpovídá jejich cukru podléhajícímu kvótám, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6.   S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody odchýlit od odstavců 3 a 4.

7.   Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

KAPITOLA 2

Výroba v rámci kvót

Článek 7

Přidělování kvót

1.   Kvóty pro výrobu cukru, isoglukosy a inulinového sirupu na vnitrostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze III.

2.   Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup usazenému na jeho území a schválenému podle článku 17.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná součtu kvóty A a kvóty B podle nařízení (ES) č. 1260/2001, které byly podniku přiděleny pro hospodářský rok 2005/2006.

3.   V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

Článek 8

Dodatečná kvóta na cukr

1.   Do 30. září 2007 může každý cukrovarnický podnik požadovat od členského státu, ve kterém je usazen, přidělení dodatečné kvóty na cukr.

Maximální dodatečné kvóty na cukr na členský stát jsou stanoveny v bodě I přílohy IV.

2.   Na základě žádostí určí členský stát podle objektivních a nediskriminačních kritérií množství, která jsou přijatelná. Pokud součet těchto žádostí o dodatečná množství přesáhne množství dostupné pro daný členský stát, provede tento členský stát poměrné snížení přijatelných množství. Výsledná množství jsou dodatečnou kvótou přidělovanou dotyčným podnikům.

3.   Z dodatečných kvót přidělených podnikům v souladu s odstavci 1 a 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené dodatečné kvóty.

4.   Platbu celé jednorázoví částky v souladu s odstavcem 3 ukládá členský stát podnikům na svém území, kterým byla přidělena dodatečná kvóta.

Dotyčné cukrovarnické podniky zaplatí jednorázovou částku ve lhůtě stanovené členským státem. Tato lhůta uplyne nejpozději 28. února 2008.

5.   Pokud cukrovarnický podnik nezaplatí jednorázovou částku do 28. února 2008, nepovažují se dodatečné kvóty za přidělené tomuto cukrovarnickému podniku.

Článek 9

Dodatečná a doplňková kvóta na isoglukosu

1.   V hospodářském roce 2006/2007 se k celkové výši kvóty na isoglukosu stanovené v příloze III přidává kvóta na isoglukosu ve výši 100 000 tun. V každém z hospodářských let 2007/2008 a 2008/2009 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává další kvóta na isoglukosu ve výši 100 000 tun.

Členské státy přidělí dodatečné kvóty podnikům poměrně podle kvót na isoglukosu přidělených v souladu s čl. 7 odst. 2.

2.   Itálie, Litva a Švédsko mohou na žádost kteréhokoli podniku usazeného na jejich území přidělit doplňkovou kvótu na isoglukosu v období od hospodářského roku 2006/2007 do hospodářského roku 2009/2010. Maximální dodatečné kvóty na cukr na členský stát jsou stanoveny v bodě II přílohy IV.

3.   Z kvót přidělených podnikům v souladu s odstavcem 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené doplňkové kvóty.

Článek 10

Správa kvót

1.   Postupem podle čl. 39 odst. 2 se kvóty stanovené v příloze III upraví pro hospodářský rok 2006/2007 do 30. září 2006 a pro každý z hospodářských let 2007/2008, 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 do konce února předchozího hospodářského roku. Tyto úpravy vyplývají z použití článků 8 a 9, odstavce 2 tohoto článku a článků 14 a 19 tohoto nařízení a článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006.

2.   S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení Rady (ES) č. 320/2006 stanoví Komise do konce února roku 2010 postupem podle čl. 39 odst. 2 jednotnou procentní sazbu nezbytnou ke snížení stávajících kvót na cukr, isoglukosu a inulinový sirup pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu v hospodářských letech od hospodářského roku 2010/2011.

3.   Členské státy odpovídajícím způsobem upraví kvóty pro každý podnik.

Článek 11

Přerozdělování vnitrostátních kvót

1.   Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukosu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území

o nejvýše 25 % pro hospodářské roky 2006/2007 a 2007/2008, při dodržení svobody podniků účastnit se mechanismu zavedeného nařízením (ES) č. 320/2006,

a

o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/2009 a následující.

2.   Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze V a s ohledem na zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3.   Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo několika podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

KAPITOLA 3

Výroba mimo rámec kvót

Článek 12

Oblast působnosti

Cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 7 se mohou

a)

použít ke zpracování některých produktů podle článku 13,

b)

převádět v souladu s článkem 14 na výrobu v rámci kvót pro další hospodářský rok,

c)

použít pro zvláštní režim zásobování nejvzdálenějších regionů v souladu s hlavou II nařízení (ES) č. 247/2006,

nebo

d)

vyvážet v rámci kvantitativního omezení stanoveného postupem podle čl. 39 odst. 2 při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

Na ostatní množství se vztahuje poplatek z přebytku podle článku 15.

Článek 13

Průmyslový cukr

1.   Průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

a)

byl(a) předmětem smlouvy o dodání uzavřené před koncem hospodářského roku mezi výrobcem a uživatelem, kterým bylo uděleno schválení podle článku 17

a

b)

byl(a) dodán(a) uživateli do 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

2.   Postupem podle čl. 39 odst. 2 sestaví Komise seznam výrobků, pro jejichž výrobu se používá průmyslový cukr, průmyslová isoglukosa nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam bude obsahovat zejména

a)

bioethanol, alkohol, rum, živé kvasinky a množství sirupů na polevy a sirupů určených ke zpracování „Rinse appelstroop“;

b)

některé průmyslové výrobky bez obsahu cukru, při jejichž zpracování se však používá cukr, isoglukosa nebo inulinový sirup;

c)

některé výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, které obsahují cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup.

3.   Pro výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) až e) může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukosa nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v odst. 2 písm. b) a c) tohoto článku.

Výrobní náhrada se stanoví zejména s ohledem na náklady související s použitím dovezeného cukru, které by musel průmysl hradit v případě dodávání na světový trh, a na cenu přebytkového cukru dostupného na trhu Společenství nebo na referenční cenu, pokud přebytkový cukr není k dispozici.

Článek 14

Převod přebytkového cukru

1.   Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukosu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2.   Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1

a)

uvědomí o tom příslušný členský stát přede dnem stanoveným tímto členským státem

mezi 1. únorem a 30. červnem běžného hospodářského roku pro množství převáděné cukrové třtiny,

mezi 1. únorem a 15. dubnem stávajícího hospodářského roku pro další množství převáděného cukru nebo inulinového sirupu;

b)

se zaváží skladovat tato množství na vlastní náklady do konce bězného hospodářského roku.

3.   Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství nejpozději do 31. října následujícího hospodářského roku zpětně upraveno.

4.   Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Článek 15

Poplatek z přebytku

1.   Vybírá se poplatek z přebytku z množství

a)

přebytkového cukru, přebytkové isoglukosy a přebytkového inulinového sirupu, jež jsou vyrobeny v kterémkoli hospodářském roce, kromě množství převedených do výroby v rámci kvót pro následující hospodářský rok a skladovaných v souladu s článkem 14 nebo množství uvedeného v čl. 12 písm. c) a d);

b)

průmyslového cukru, průmyslové isoglukosy a průmyslového inulinového sirupu, u nichž není do data, jež bude stanoveno, doloženo, že byly zpracovány na jeden z výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2;

c)

cukru, isoglukosy a inulinového sirupu, které byly v souladu s článkem 19 staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 19 odst. 3.

2.   Poplatek z přebytku se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 ve výši dostatečné k tomu, aby se zamezilo hromadění množství uvedeného v odstavce 1.

3.   Poplatek z přebytku v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích produkce uvedené v odstavci 1, která byla u podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.

KAPITOLA 4

Řízení trhu

Článek 16

Výrobní dávka

1.   Od hospodářského roku 2007/2008 se z kvóty na cukr, kvóty na isoglukosu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup, vybírá výrobní dávka.

2.   Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR za tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukosy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

3.   Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

Podniky provedou platbu do konce února dotyčného hospodářského roku.

4.   Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup ve Společenství mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

Článek 17

Schválené podniky

1.   Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na výrobek uvedený v čl. 13 odst. 2 za předpokladu, že podnik

a)

prokáže odbornou způsobilost k výrobě,

b)

je ochoten poskytovat jakékoli údaje a podrobit se kontrolám v souvislosti s tímto nařízením,

c)

není předmětem pozastavení nebo odnětí schválení.

2.   Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje

a)

o množstvích cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na která byla uzavřena smlouva o dodání, a o odpovídajících předpokládaných výnosech cukrové řepy či cukrové třtiny a cukru na hektar;

b)

o předpokládaných a skutečných dodávkách cukrové řepy, cukrové třtiny a surového cukru a o výrobě cukru a o zásobách cukru;

c)

o množstvích prodaného bílého cukru a odpovídajících cenách a podmínkách.

Článek 18

Soukromé skladování a intervence

1.   Je-li během reprezentativního období průměrná cena zjištěná ve Společenství pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že na této úrovni setrvá, může být podnikům, kterým byly přiděleny kvóty na cukr, poskytnuta podpora soukromého skladování bílého cukru.

2.   V hospodářských letech 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010 vykoupí intervenční agentura určená každým členským státem, který je producentem cukru, jakýkoli nabízený bílý nebo surový cukr, a to až do celkového množství 600 000 tun, vyjádřeného jako bílý cukr, za hospodářský rok ve Společenství a za předpokladu, že dotyčný cukr

byl vyroben v rámci kvóty a z cukrové řepy nebo cukrové třtiny, které byly sklizeny ve Společenství,

byl předmětem smlouvy o skladování uzavřené mezi prodejcem a intervenční agenturou.

Intervenční agentury vykupují za 80 % referenční ceny uvedené v článku 3 pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka. Pokud se jakost cukru liší od standardní jakosti, pro niž je stanovena referenční cena, tato cena se odpovídajícím způsobem zvýší nebo sníží.

3.   Intervenční agentury mohou prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

Postupem podle čl. 39 odst. 2 a při dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy je však možné rozhodnout, že intervenční agentury

a)

mohou prodávat cukr za cenu, která se rovná referenční ceně podle prvního pododstavce nebo která je nižší než tato referenční cena, pokud je cukr určen

k použití jako krmivo pro zvířata

nebo

na vývoz, a to buď bez dalšího zpracování, nebo po zpracování na produkty uvedené v příloze I Smlouvy nebo na zboží uvedené v příloze VII tohoto nařízení;

b)

mají poskytnout nezpracovaný cukr, který mají k dispozici, dobročinným organizacím uznaným příslušným členským státem nebo v případě, že členský stát neuznal žádnou takovou organizaci, Komisí k lidské spotřebě na vnitřním trhu Společenství, a to za cenu nižší než stávající referenční cena nebo zdarma za účelem distribuce v rámci jednotlivých operací pomoci v mimořádných situacích.

Článek 19

Stažení cukru

1.   K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může být s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy stažen až do začátku následujícího hospodářského roku z trhu procentní podíl cukru podléhajícího kvótám, isoglukosy podléhající kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám společný pro všechny členské státy.

V tom případě se pro příslušný hospodářský rok sníží o stejný procentní podíl i tradiční potřeba zásobování dovezeným surovým cukrem určeným k rafinaci podle čl. 29 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Procentní podíl určený ke stažení podle odstavce 1 se stanoví nejpozději do 31. října příslušného hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu v uvedeném hospodářském roce.

3.   Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje v období stažení na vlastní náklady množství cukru odpovídající použití procentního podílu podle odstavce 1 na svou výrobu v rámci kvót pro příslušný hospodářský rok.

Množství cukru stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok. S ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem je však možné postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že pro běžný nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr, veškerá stažená isoglukosa či veškerý stažený inulinový sirup nebo jejich část považuje za

přebytkový cukr, přebytkovou isoglukosu nebo přebytkový inulinový sirup, které se mohou stát průmyslovým cukrem, průmyslovou isoglukosou nebo průmyslovým inulinovým sirupem,

nebo

dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Společenství plynoucími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

4.   Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, je možné postupem podle čl. 39 odst. 2 rozhodnout, že určité množství staženého cukru, stažené isoglukosy nebo staženého inulinového sirupu může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

Článek 20

Skladování v rámci jiných opatření

Cukr skladovaný v hospodářském roce v rámci jednoho z opatření uvedených v článku 14, 18 nebo 19 nesmí být předmětem soukromého nebo veřejného skladování v rámci jiného z těchto ustanovení.

HLAVA III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA 1

Společná ustanovení o dovozu a vývozu

Článek 21

Kombinovaná nomenklatura

Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

Článek 22

Obecné zásady

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

a)

vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,

b)

uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 23

Vývozní a dovozní licence

1.   Dovoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 do Společenství, s výjimkou produktů uvedených v písmenu h), nebo jejich vývoz ze Společenství podléhá předložení dovozní nebo vývozní licence. Odchylky mohou být nicméně stanoveny v případě, že pro řízení určitého dovozu cukru nejsou požadovány licence.

2.   Licence vydávají členské státy všem žadatelům bez ohledu na místo usazení ve Společenství a aniž jsou dotčena opatření přijatá k provedení článků 28 a 32 tohoto nařízení, čl. 12 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (9) a dohod uzavřených podle článku 133 nebo 300 Smlouvy.

3.   Dovozní a vývozní licence platí na celém území Společenství.

Vydání licencí je podmíněno složením jistoty zaručující, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se během uvedeného období dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo pokud se uskuteční pouze částečně.

4.   Doby platnosti licencí se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2.

Článek 24

Aktivní zušlechťovací styk

V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů v odvětví cukru může být využívání aktivního zušlechťovacího styku v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 postupem podle čl. 39 odst. 2 zcela nebo částečně zakázáno.

Článek 25

Ochranné opatření

1.   Je-li v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, čímž by mohlo být ohroženo dosažení cílů stanovených v článku 33 Smlouvy, mohou být v obchodu po dobu, po kterou toto narušení nebo hrozba trvá, použita vhodná opatření dodržující mezinárodní závazky Společenství.

2.   Nastane-li situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních.

Předloží-li členský stát Komisi žádost, přijme Komise rozhodnutí do tří pracovních dnů od jejího přijetí.

Tato opatření jsou oznámena členským státům a jsou okamžitě použitelná.

3.   Opatření, o nichž Komise rozhodne podle odstavce 2, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

4.   Opatření přijatá na základě tohoto článku vztahující se na členy WTO se však provádějí na základě nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994 o společných pravidlech dovozu (10).

KAPITOLA 2

Ustanovení o dovozu

Článek 26

Dovozní cla

1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, použijí se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 sazby dovozního cla podle společného celního sazebníku.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může Komise s cílem zajistit pomocí dovozu ze třetích zemí dostatečné zásobování trhu Společenství zcela nebo částečně pozastavit pro určitá množství ukládání dovozních cel na tyto výrobky:

surový cukr určený k rafinaci kódů KN 1701 11 10 a 1701 12 10,

melasa kódu KN 1703.

3.   S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu výrobků uvedených v čl. 13 odst. 2 může Komise zcela nebo částečně pozastavit pro určitá množství ukládání dovozních cel na cukr kódu KN 1701 a isoglukosu kódů KN 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 60 10 a 1702 90 30.

Článek 27

Řízení dovozu

1.   S cílem vyloučit nebo potlačit nepříznivé dopady, které by na trh Společenství mohl mít dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, podléhá dovoz jednoho či více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, jsou-li splněny podmínky stanovené podle čl. 40 odst. 1. písm. e), kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovoz naruší trh Společenství, nebo kdy by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2.   Dovoz za cenu nižší než cena oznámená Společenstvím Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“) může podléhat dodatečnému dovoznímu clu.

Dovozní ceny, které je při ukládání tohoto dodatečného dovozního cla nutné brát v úvahu, se stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se za tímto účelem prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

3.   Překročí-li objem dovozu v kterémkoli roce, kdy se projeví nebo mohou projevit nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1, úroveň založenou na možnostech přístupu na trh stanovených jako procentní podíl odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let („spouštěcí objem“), lze rovněž uložit dodatečné dovozní clo.

Článek 28

Celní kvóty

1.   Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise v souladu s prováděcím pravidly stanovenými postupem podle čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a)

metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“),

b)

metoda rozdělování úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. metoda „souběžného zkoumání“),

c)

metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. metoda „tradičních dovozců/nových žadatelů“).

3.   Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

Článek 29

Tradiční potřeba zásobování k rafinaci

1.   Bez ohledu na čl. 19 odst. 1 je tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci stanovena pro Společenství ve výši 1 796 351 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

V hospodářských letech 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 je tradiční potřeba zásobování rozdělena takto:

296 627 tun pro Francii,

291 633 tun pro Portugalsko,

19 585 tun pro Slovinsko,

59 925 tun pro Finsko,

1 128 581 pro Spojené království.

2.   Tradiční potřeba zásobování uvedená v odst. 1 prvním pododstavci se zvyšuje o

a)

50 000 tun v hospodářském roce 2007/2008 a o 100 000 tun od hospodářského roku 2008/2009. Tato množství budou zpřístupněna Itálii v hospodářských letech 2007/2008 a 2008/2009;

b)

30 000 tun od hospodářského roku 2006/2007 a o dalších 35 000 tun od hospodářského roku, kdy bude kvóta na cukr snížena o nejméně 50 %.

Množství uvedená v písm. b) prvním pododstavci se týkají surového třtinového cukru a jsou vyhrazena pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 pro jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v Portugalsku v provozu. Toto zpracovatelské zařízení je považováno za rafinerii zabývající se výhradně rafinací.

3.   Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být vyvezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavců 1 a 2. Příslušné licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 a pro první tři měsíce každého následujícího hospodářského roku.

4.   Použití dovozních cel na třtinový cukr určený k rafinaci kódu KN 1701 11 10 pocházející ze zemí uvedených v příloze VI se pozastavují pro doplňkové množství, které je potřebné k zajištění dostatečného zásobování rafinerií zabývajících se výhradně rafinací pro každý z hospodářských let 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009.

Doplňkové množství se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 na základě rovnováhy mezi tradiční potřebou zásobování podle odstavce 1 tohoto článku a předpokládaným zásobováním cukrem určeným k rafinaci pro příslušný hospodářský rok. Tato rovnováha může být během hospodářského roku postupem podle čl. 39 odst. 2 přezkoumána a může být založena na historických paušálních odhadech surového cukru určeného ke spotřebě.

Článek 30

Zaručená cena

1.   Zaručené ceny stanovené pro cukr ze zemí AKT/Indie se použijí pro dovoz surového a bílého cukru standardní jakosti

a)

z nejméně rozvinutých zemí v rámci režimu uvedeného v článcích 12 a 13 nařízení (ES) č. 980/2005;

b)

ze států uvedených v příloze VI tohoto nařízení na doplňkové množství podle čl. 29 odst. 4.

2.   Žádosti o dovozní licence na cukr, na který se vztahuje zaručená cena, musí být doplněny vývozní licencí vydanou orgány vyvážející země, která potvrzuje, že cukr odpovídá pravidlům stanoveným v příslušných dohodách.

Článek 31

Závazky plynoucí z protokolu o cukru

Postupem podle čl. 39 odst. 2 mohou být přijata opatření k zajištění toho, aby se cukr ze zemí AKT/Indie dovážel do Společenství za podmínek stanovených v protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT-ES a v Dohodě mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru. Tato opatření se mohou podle potřeby odchýlit od článku 29 tohoto nařízení.

KAPITOLA 3

Ustanovení o vývozu

Článek 32

Oblast působnosti vývozních náhrad

1.   V míře nezbytné pro vývoz výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) a c) bez dalšího zpracování nebo ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII, na základě kurzů nebo cen cukru na světových trzích a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, může být rozdíl mezi těmito kurzy nebo cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozními náhradami.

2.   Může být stanoveno poskytování vývozních náhrad na výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. d) a g), které jsou vyváženy bez dalšího zpracování nebo ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII.

V tomto případě se výše náhrady na tunu sušiny stanoví zejména s ohledem na

a)

náhradu pro vývoz výrobků kódu KN 1702 30 91,

b)

náhradu pro vývoz výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c),

c)

ekonomické aspekty plánovaného vývozu.

3.   Vývozní náhrada pro surový cukr standardní jakosti stanovené v příloze I nesmí překročit 92 % náhrady poskytované pro bílý cukr. Toto omezení se však nevztahuje na vývozní náhrady, které mají být stanoveny pro kandovaný cukr.

4.   Vývozní náhrady pro výrobky vyvážené ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII nesmějí být vyšší než náhrady pro stejné výrobky vyvážené bez dalšího zpracování.

Článek 33

Stanovení vývozní náhrady

1.   Množství, která lze vyvézt s vývozní náhradou, se přidělí způsobem, který

a)

je nejvhodnější pro povahu výrobku a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje účinnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by vedl k diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, a zvláště mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;

b)

s přihlédnutím ke správním požadavkům je pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný.

2.   Vývozní náhrady jsou stejné pro celé Společenství. Mohou být rozlišeny podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.

Vývozní náhrady se stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2.

Náhrady mohou být stanoveny

a)

v pravidelných intervalech,

b)

prostřednictvím nabídkového řízení pro výrobky, pro něž byl tento postup stanoven v minulosti.

Vývozní náhrady stanovované v pravidelných intervalech může Komise podle potřeby na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu během intervalu změnit.

3.   Vývozní náhrady pro výrobky uvedené v čl. 32 odst. 1 a 2, které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se poskytují pouze na žádost a po předložení vývozní licence.

Výše vývozní náhrady pro výrobky uvedené v čl. 32 odst. 1 a 2, které jsou vyváženy bez dalšího zpracování, se rovná částce platné ke dni podání žádosti o licenci, a v případě rozlišené náhrady, částce platné ke stejnému dni

a)

pro místo určení uvedené v licenci

nebo

b)

případně pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci, přičemž použitelná částka nesmí překročit částku pro místo určení uvedené v licenci.

4.   Postupem podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (11) lze oblast působnosti odstavce 3 tohoto článku rozšířit i na příslušné výrobky vyvážené ve formě zpracovaných produktů uvedených v příloze VII. Prováděcí pravidla se přijímají uvedeným postupem.

Článek 34

Vývozní limity

Dodržování závazků týkajících se objemů, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy, je zajišťováno na základě vývozních licencí vydaných pro referenční období, která se vztahují na příslušné výrobky.

Článek 35

Vývozní omezení

1.   Pokud na světovém trhu dosáhnou kurzy nebo ceny jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 úrovně, která narušuje nebo může narušit dostupnost zásobování pro trh Společenství, a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat a zhoršovat se, mohou být v mimořádně naléhavých případech přijata vhodná opatření.

2.   Opatření přijatá podle tohoto článku se použijí s ohledem na závazky vyplývající z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

HLAVA IV

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 36

Státní podpora

1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, vztahují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 a na obchod s nimi, s výjimkou státní podpory stanovené v odstavcích 2 a 3, články 87, 88 a 89 Smlouvy.

2.   Členské státy, které snižují svou kvótu na cukr o více než 50 %, mohou v období, kdy je pěstitelům cukrové řepy vyplácena přechodná podpora podle kapitoly 10f nařízení Rady (ES) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (12), poskytnout dočasnou státní podporu. Komise na žádost příslušného členského státu rozhodne o celkové výši státní podpory pro toto opatření.

V případě Itálie nepřekročí v hospodářském roce za tunu cukrové řepy dočasná podpora uvedená v prvním pododstavci, která je poskytována pěstitelům cukrové řepy a na přepravu cukrové řepy, celkovou částku 11 EUR.

3.   Finsko může pěstitelům cukrové řepy poskytnout v hospodářském roce podporu ve výši až 350 EUR na hektar.

4.   Příslušné členské státy informují Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši státní podpory, která byla v uvedeném hospodářském roce skutečně poskytnuta.

Článek 37

Doložka o narušení

Je-li na trhu Společenství zaznamenán podstatný nárůst nebo pokles cen a

všechna opatření dostupná podle ostatních článků tohoto nařízení byla přijata

a

je pravděpodobné, že situace bude i nadále narušovat trh nebo bude hrozit narušením trhu,

mohou být přijata další nezbytná opatření.

Článek 38

Sdělování

Členské státy a Komise si navzájem sdělují veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se produktů uvedených v čl. 1 odst. 1.

Článek 39

Řídící výbor pro cukr

1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro cukr (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 40

Prováděcí pravidla

1.   Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2. Zahrnují zejména

a)

prováděcí pravidla k článkům 3 až 6, zejména prováděcí pravidla týkající se zvýšení a snížení cen, která se použijí pro odchylky od standardní jakosti u referenční ceny podle čl. 3 odst. 3 a minimální ceny podle čl. 5 odst. 3;

b)

prováděcí pravidla k článkům 7 až 10;

c)

prováděcí pravidla k článkům 12, 13, 14 a 15, a zejména podmínky pro poskytování výrobních náhrad, výše těchto náhrad a množství, na něž může být tato náhrada poskytnuta;

d)

prováděcí pravidla týkající se stanovení a sdělování částek podle článků 8, 9, 15 a 16;

e)

prováděcí pravidla k článkům 26, 27 a 28. Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

i)

jakékoli pozastavení podle čl. 26 odst. 2 a 3, které by mohlo být stanoveno nabídkovým řízením;

ii)

specifikaci produktů, na něž se mohou vztahovat dodatečná dovozní cla podle článku 27;

iii)

roční celní kvóty podle čl. 28 odst. 1, podle potřeby vhodně časově rozvržené, a stanovení metody správy, která má být použita a která případně zahrnuje

záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen,

ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v první odrážce,

podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti;

f)

prováděcí pravidla k článkům 36 a 38;

g)

prováděcí pravidla k hlavě III kapitole 3. Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

i)

prováděcí pravidla pro přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt,

ii)

vhodná opatření podle článku 35;

2.   Postupem podle čl. 39 odst. 2 je možné dále přijmout

a)

kritéria, jež mají být uplatňována cukrovarnickými podniky při přidělování množství cukrové řepy, na která mají být před zasetím podepsány smlouvy o dodání podle čl. 6 odst. 4, prodejcům cukrové řepy;

b)

změny příloh I a II;

c)

odchylku od dat stanovených v čl. 14 odst. 2;

d)

prováděcí pravidla k článkům 16 až 19, zejména

i)

doplňkové informace, které mají být poskytovány schválenými hospodářskými subjekty,

ii)

kritéria pro sankce, pozastavení nebo odnětí schválení hospodářským subjektům,

iii)

poskytování podpor a výše podpor pro soukromé skladování podle čl. 18 odst. 1,

iv)

minimální požadavky na jakost a množství, použitelná zvýšení a snížení cen a postupy a požadavky pro převzetí intervenčními agenturami a pro intervenční výkup podle čl. 18 odst. 2,

v)

procentuální podíl staženého cukru podléhajícího kvótám podle čl. 19 odst. 1,

vi)

podmínky pro vyplacení minimální ceny v případě, že stažený cukr je na trhu Společenství prodáván podle čl. 19 odst. 4;

e)

prováděcí pravidla pro odchylku podle čl. 23 odst. 1;

f)

prováděcí pravidla k článkům 29 a 30, zejména za účelem dodržování mezinárodních dohod:

i)

změny definice uvedené v čl. 2 bodě 11,

ii)

změny přílohy VI;

g)

opatření podle článku 37.

Článek 41

Změna nařízení (ES) č. 247/2006

Nařízení (ES) č. 247/2006 se mění takto:

1)

V článku 16 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Francie může odvětví cukru ve francouzských nejvzdálenějších regionech poskytnout státní podporu až do výše 60 milionů EUR pro hospodářský rok 2005/2006 a 90 milionů EUR od hospodářského roku 2006/2007.

Články 87, 88 a 89 Smlouvy se na podporu uvedenou v tomto odstavci nepoužijí.

Francie uvědomí Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši podpory, která byla skutečně poskytnuta.“

2)

V článku 23 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Společenství financuje opatření uvedená v hlavách II a III tohoto nařízení do této maximální roční výše:

(miliony EUR)

 

Rozpočtový rok 2007

Rozpočtový rok 2008

Rozpočtový rok 2009

Rozpočtový rok 2010 a následující

Francouzské zámořské departementy

126,6

133,5

140,3

143,9

Azory a Madeira

77,9

78,0

78,1

78,2

Kanárské ostrovy

127,3

127,3

127,3

127,3“

Článek 42

Zvláštní opatření

Opatření, která jsou za mimořádné situace nezbytná a opodstatněná za účelem řešení praktických a konkrétních obtíží, se přijímají postupem podle čl. 39 odst. 2.

Tato opatření se mohou odchýlit od tohoto nařízení, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné.

Článek 43

Finanční ustanovení

Na výdaje členských států spojené s prováděním povinností vyplývajících z tohoto nařízení se vztahují nařízení (ES) č. 1258/1999 a od 1. ledna 2007 nařízení (ES) č. 1290/2005 a prováděcí pravidla.

KAPITOLA 2

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 44

Přechodná opatření

Postupem podle čl. 39 odst. 2 mohou být přijata opatření

a)

k usnadnění přechodu ze situace na trhu v hospodářském roce 2005/2006 k situaci na trhu v hospodářském roce 2006/2007, zejména snížením množství, které může být vyrobeno v rámci kvót, a přechodu od pravidel stanovených nařízením (ES) č. 1260/2001 k pravidlům stanoveným tímto nařízením

a

b)

k zajištění souladu s mezinárodními závazky Společenství s ohledem na cukr C uvedený v článku 13 nařízení (ES) č. 1260/2004 ze strany Společenství tak, aby nedošlo k narušení trhu s cukrem ve Společenství.

Článek 45

Zrušení

Zrušuje se nařízení (ES) č. 1260/2001.

Článek 46

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od hospodářského roku 2006/2007. Články 39, 40, 41 a 44 se však použijí od dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Hlava II se použije do konce hospodářského roku 2014/2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. února 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL


(1)  Stanovisko ze dne 19. ledna 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 26. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku)

(3)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(4)  Viz strana 42 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1290/2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 190, 23.7.1975, s. 36.

(9)  Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2200/2004 (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).

(12)  Viz strana 32 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA I

STANDARDNÍ JAKOSTI

BOD I

Standardní jakost cukrové řepy

Cukrová řepa standardní jakosti

a)

je dobré jakosti s vyhovujícími tržními parametry,

b)

při převzetí má cukernatost 16 %.

BOD II

Standardní jakost bílého cukru

1.

Bílý cukr standardní jakosti má tyto vlastnosti:

a)

dobrá, ryzí jakost s vyhovujícími tržními parametry; suchý, ve formě krystalů stejnoměrného zrnění, sypký,

b)

minimální polarizace: 99,7°,

c)

maximální vlhkost: 0,06 %,

d)

maximální obsah invertního cukru: 0,04 %,

e)

celkový počet bodů určený podle odstavce 2 je nejvýše 22, z toho

 

obsah popela nejvýše 15 bodů,

 

typová barevná řada nejvýše 9 bodů podle metody Brunswického ústavu pro zemědělskou technologii (dále jen „metoda Brunswick“),

 

barva roztoku nejvýše 6 bodů podle metody Mezinárodní komise pro jednotné metody rozboru cukru (dále jen „metoda ICUMSA“).

2.

Jeden bod odpovídá

a)

0,0018 % obsahu popela podle metody ICUMSA při 28° Brix,

b)

0,5 jednotek barevného typu podle metody Brunswick,

c)

7,5 jednotek barvy roztoku podle metody ICUMSA.

3.

Pro určení faktorů uvedených v odstavci 1 se použijí metody, které se používají pro určení těchto faktorů v rámci intervenčních opatření.

BOD III

Standardní jakost surového cukru

1.

Surový cukr standardní jakosti je cukr s výtěžností, vyjádřenou pro bílý cukr, 92 %.

2.

Výtěžnost surového řepného cukru se vypočítá tak, že se od polarizačního stupně tohoto cukru odečte

a)

procentní obsah popela vynásobený čtyřmi,

b)

procentní obsah invertního cukru vynásobený dvěma,

c)

číslo 1.

3.

Výtěžnost surového třtinového cukru se vypočítá tak, že se od dvojnásobku polarizačního stupně tohoto cukru odečte číslo 100.


PŘÍLOHA II

PODMÍNKY NÁKUPU CUKROVÉ ŘEPY

BOD I

Pro účely této přílohy se „smluvními stranami“ rozumějí

a)

cukrovarnické podniky (dále jen „výrobci“)

a

b)

prodejci cukrové řepy (dále jen „prodejci“).

BOD II

1.

Smlouvy o dodání se uzavírají písemně na konkrétní množství cukrové řepy podléhající kvótám.

2.

Ve smlouvách o dodání musí být uvedeno, zda a za jakých podmínek lze cukrovou řepu dodávat nad stanovené množství.

BOD III

1.

Ve smlouvách o dodání jsou uvedeny nákupní ceny za množství cukrové řepy podle čl. 6 odst. 3 první a případně druhé odrážky. V případě množství podle čl. 6 odst. 3 první odrážky nesmějí být tyto ceny nižší než minimální cena cukrové řepy podléhající kvótám podle čl. 5 odst. 1.

2.

Ve smlouvách o dodání je stanovena cukernatost řepy. Součástí smluv je převodní tabulka uvádějící různé stupně cukernatosti a faktory pro převádění množství dodané cukrové řepy na množství odpovídající cukernatosti stanovené ve smlouvě o dodání.

Tabulka je sestavena na základě výtěžnosti odpovídající různé cukernatosti.

3.

Pokud prodejce podepsal s výrobcem smlouvu o dodání na dodávky cukrové řepy podle čl. 6 odst. 3 první odrážky, považují se veškeré dodávky tohoto prodejce převedené podle odstavce 2 tohoto bodu za dodávky ve smyslu čl. 6 odst. 3 první odrážky, a to až do okamžiku, kdy je dosaženo množství cukrové řepy stanovené ve smlouvě o dodání.

4.

Vyrábějí-li výrobci cukr v množství menším, než je množství cukrové řepy podléhající kvótám, na které před zasetím podepsali smlouvy o dodání podle čl. 6 odst. 3 první odrážky, rozdělí množství cukrové řepy odpovídající dodatečné produkci až do výše svých kvót mezi prodejce, s nimiž před zasetím podepsali smlouvy o dodání ve smyslu čl. 6 odst. 3 první odrážky.

Mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchýlit.

BOD IV

1.

Smlouvy o dodání obsahují ustanovení o časovém rozvržení a obvyklé dodací lhůtě dodávek cukrové řepy.

2.

Ustanovení odstavce 1 jsou ustanovení platná pro předchozí hospodářský rok s ohledem na skutečnou výši produkce; mezioborové dohody se od nich mohou odchýlit.

BOD V

1.

Ve smlouvách o dodání jsou stanovena sběrná místa pro cukrovou řepu.

2.

Pokud prodejci a výrobci již podepsali smlouvu o dodání na předchozí hospodářský rok, zůstávají sběrná místa, která určili jako místa pro dodávky během uvedeného hospodářského roku, v platnosti. Mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchýlit.

3.

Smlouva o dodání stanoví, že náklady spojené s nakládkou a dopravou ze sběrných míst hradí výrobce, není-li ve zvláštních dohodách uzavřených před předchozím hospodářským rokem na základě místních pravidel nebo zvyklostí stanoveno jinak.

4.

V Dánsku, Řecku, Španělsku, Irsku, Portugalsku, Finsku a Spojeném království, kde se u cukrové řepy používá cena s dodáním do závodu, však smlouvy o dodání ukládají výrobcům povinnost podílet se na úhradě nákladů spojených s nakládkou a dopravou a stanoví příslušné procentní sazby nebo částky.

BOD VI

1.

Smlouvy o dodáních stanoví místa převzetí pro cukrovou řepu.

2.

Pokud prodejci a výrobci již podepsali smlouvu o dodání na předchozí hospodářský rok, zůstávají místa převzetí, na kterých se dohodli pro dodávky během uvedeného hospodářského roku, v platnosti. Mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchýlit.

BOD VII

1.

Smlouvy o dodání stanoví, že cukernatost se určuje pomocí polarimetrické metody. Vzorek řepy se odebírá při převzetí.

2.

Mezioborové dohody mohou stanovit odběr vzorků v jiné fázi. V tom případě stanoví smlouva o dodání korekci na vyrovnání případného poklesu cukernatosti v době mezi převzetím cukrové řepy a odebráním vzorku.

BOD VIII

Smlouvy o dodání stanoví, že pro určení hrubé hmotnosti, táry a cukernatosti se použije některý z těchto postupů:

a)

určení provedou společně výrobce a profesní organizace pěstitelů cukrové řepy, stanoví-li tak mezioborová dohoda;

b)

určení provede výrobce pod dohledem profesní organizace pěstitelů cukrové řepy;

c)

určení provede výrobce pod dohledem odborníka uznaného příslušným členským státem, uhradí-li prodejce náklady s tím spojené.

BOD IX

1.

Ve vztahu k celkovému množství dodané cukrové řepy ukládají smlouvy o dodání výrobci jednu nebo více z těchto povinností:

a)

bezplatně vrátit prodejci čerstvé řízky z celkové dodávky cukrové řepy, a to k převzetí v závodě;

b)

bezplatně vrátit prodejci část těchto řízků, lisovaných, sušených nebo sušených a melasovaných, a to k převzetí v závodě;

c)

vrátit prodejci řízky, lisované nebo sušené, a to k převzetí v závodě; v tomto případě může výrobce požadovat, aby prodejce uhradil náklady na lisování či sušení;

d)

zaplatit prodejci náhradu s ohledem na odbytové možnosti dotyčných řízků.

Jsou-li části celkového množství dodané cukrové řepy určeny k jiným účelům, uloží smlouva o dodání více než jednu z povinností uvedených v prvním pododstavci.

2.

Mezioborové dohody mohou stanovit, že řízky mají být dodávány v jiné fázi, než jak je uvedeno v odst. 1 písm. a), b) a c).

BOD X

1.

Smlouvy o dodání stanoví lhůty pro případnou úhradu záloh a pro úhradu kupní ceny za cukrovou řepu.

2.

Lhůty uvedené v odstavci 1 jsou lhůty platné v předchozím hospodářském roce. Mezioborové dohody se mohou od tohoto ustanovení odchýlit.

BOD XI

Stanoví-li smlouvy o dodání pravidla týkající se oblastí, které upravuje tato příloha, nebo obsahují-li ustanovení upravující jiné oblasti, nesmějí být ustanovení a účinky těchto smluv v rozporu s touto přílohou.

BOD XII

1.

Mezioborové dohody podle čl. 2 bodu 11 písm. b) obsahují rozhodčí doložky.

2.

Stanoví-li mezioborové dohody na úrovni Společenství, na regionální nebo místní úrovni pravidla týkající se oblastí, které upravuje toto nařízení, nebo obsahují-li ustanovení upravující jiné oblasti, nesmějí být ustanovení a účinky těchto dohod nebo ustanovení v rozporu s touto přílohou.

3.

Dohody uvedené v odstavci 2 stanoví zejména

a)

pravidla, podle nichž se mezi jednotlivé prodejce rozdělí množství cukrové řepy, která se výrobce rozhodne koupit před zasetím, na výrobu cukru v rámci kvóty;

b)

pravidla pro rozdělení podle bodu III odst. 4;

c)

převodní tabulku podle bodu III odst. 2;

d)

pravidla pro výběr a dodávku osiva jednotlivých odrůd cukrové řepy, která má být vypěstována;

e)

minimální cukernatost cukrové řepy, která má být dodána;

f)

požadavek, aby před stanovením data pro zahájení dodávek cukrové řepy proběhly konzultace mezi výrobcem a zástupci prodejců;

g)

vyplácení prémií prodejcům za předčasné nebo pozdní dodávky;

h)

podrobné údaje o

i)

části řízků podle bodu IX odst. 1 písm. b),

ii)

nákladech podle bodu IX odst. 1 písm. c),

iii)

náhradě podle bodu IX odst. 1 písm. d);

i)

odvoz řízků prodejcem;

j)

aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, pravidla, podle kterých mají být případné rozdíly mezi referenční cenou a skutečnou prodejní cenou cukru rozděleny mezi výrobce a prodejce.

BOD XIII

Není-li v mezioborové dohodě stanoveno, jak mají být mezi prodejce rozdělena množství cukrové řepy určené na výrobu cukru v rámci kvót, která výrobce nabízí koupit před zasetím, může příslušný členský stát sám stanovit pravidla pro takové rozdělení.

Prodejcům, kteří cukrovou řepu tradičně prodávají družstvům, mohou tato pravidla rovněž poskytnout dodavatelská práva, která by neměli, kdyby byli členy těchto družstev.


PŘÍLOHA III

KVÓTY PRO ČLENSKÉ STÁTY A REGIONY

(v tunách)

Členské státy nebo regiony

(1)

Cukr

(2)

Isoglukosa

(3)

Inulinový Sirup

(4)

Belgie

819 812

71 592

215 247

Česká republika

454 862

Dánsko

420 746

Německo

3 416 896

35 389

Řecko

317 502

12 893

Španělsko

996 961

82 579

Francie (metropolitní území)

3 288 747

19 846

24 521

Francouzské zámořské departementy

480 245

Irsko

199 260

Itálie

1 557 443

20 302

Lotyšsko

66 505

Litva

103 010

Maďarsko

401 684

137 627

Nizozemsko

864 560

9 099

80 950

Rakousko

387 326

Polsko

1 671 926

26 781

Portugalsko (pevninské území)

69 718

9 917

Autonomní oblast Azory

9 953

Slovensko

207 432

42 547

Slovinsko

52 973

Finsko

146 087

11 872

Švédsko

368 262

Spojené království

1 138 627

27 237

Celkem

17 440 537

507 680

320 718


PŘÍLOHA IV

BOD 1

DODATEČNÉ KVÓTY NA CUKR

(v tunách)

Členský stát

Dodatečná kvóta

Belgie

62 489

Česká republika

20 070

Dánsko

31 720

Německo

238 560

Řecko

10 000

Španělsko

10 000

Francie (metropolitní území)

351 695

Irsko

10 000

Itálie

10 000

Lotyšsko

10 000

Litva

8 985

Maďarsko

10 000

Nizozemsko

66 875

Rakousko

18 486

Polsko

100 551

Portugalsko (pevninské území)

10 000

Slovensko

10 000

Slovinsko

10 000

Finsko

10 000

Švédsko

17 722

Spojené království

82 847

Celkem

1 100 000

BOD 2

DOPLŇKOVÉ KVÓTY NA ISOGLUKOSU

(v tunách)

Členský stát

Doplňková kvóta

Itálie

60 000

Litva

8 000

Švédsko

35 000


PŘÍLOHA V

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO PŘEVODY KVÓT NA CUKR NEBO ISOGLUKOSU

BOD I

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)

„fúzí podniků“ spojení dvou nebo více podniků v jeden podnik;

b)

„zcizením podniku“ převod majetku podniku s přidělenou kvótou na jiný podnik nebo jiné podniky nebo převzetí tohoto majetku jiným podnikem nebo jinými podniky;

c)

„zcizením závodu“ převod vlastnických práv k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu daného výrobku na jeden nebo více podniků, jehož výsledkem je částečné nebo úplné převzetí výroby podniku, který převod uskutečňuje;

d)

„pronájmem závodu“ nájemní smlouva k technické jednotce vybavené veškerým zařízením nezbytným pro výrobu cukru za účelem jejího provozu, uzavřená na dobu nejméně tří po sobě následujících hospodářských let, přičemž se strany zavazují, že neukončí platnost této smlouvy před koncem třetího hospodářského roku, a s podnikem, jenž je usazen ve stejném členském státě jako dotyčný závod, může-li být od okamžiku nabytí účinnosti nájemní smlouvy podnik, který si závod pronajal, považován v rámci celé své výroby za jediný podnik vyrábějící cukr.

BOD II

1.

Aniž je dotčen odstavec 2, upraví se kvóta v případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících cukr nebo zcizení závodů vyrábějících cukr takto:

a)

v případě fúze podniků vyrábějících cukr přidělí členské státy podniku vytvořenému touto fúzí kvótu, která se rovná součtu kvót přidělených před fúzí dotyčným podnikům vyrábějícím cukr;

b)

v případě zcizení podniku vyrábějícího cukr přidělí členský stát pro výrobu cukru kvótu zcizeného podniku nabyvateli nebo, je-li nabyvatelů více, poměrný díl podle výroby cukru převzaté jednotlivými nabyvateli;

c)

v případě zcizení závodu vyrábějícího cukr sníží členský stát kvótu podniku převádějícího vlastnictví k tomuto závodu a o sníženou část zvýší kvótu podniku nebo podniků nabývajících příslušný závod, a to v poměru odpovídajícím převzaté výrobě.

2.

Vyjádří-li výslovně určitý počet pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny, na které měla některá z operací uvedených v odstavci 1 přímý dopad, ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu podniku vyrábějícímu cukr, který se těchto operací neúčastní, může členský stát přidělit kvótu na základě výroby převzaté podnikem, kterému pěstitelé chtějí cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu dodávat.

3.

V případě, že za okolností jiných, než jsou okolnosti uvedené v odstavci 1, dojde k uzavření

a)

podniku vyrábějícího cukr,

b)

jednoho nebo více závodů podniku vyrábějícího cukr,

může členský stát část kvót, kterých se uzavření týká, přidělit jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr.

Rovněž v případě uvedeném v písm. b) předchozího pododstavce, vyjádří-li výslovně někteří z příslušných pěstitelů ochotu dodávat cukrovou řepu nebo cukrovou třtinu určitému podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát přidělit poměrný díl kvót ve vztahu k dotyčné cukrové řepě nebo cukrové třtině podniku, kterému pěstitelé chtějí tyto produkty dodávat.

4.

Použije-li se odchylka uvedená v čl. 6 odst. 6, může příslušný členský stát požadovat, aby pěstitelé cukrové řepy a cukrovarnické podniky, na něž se tato odchylka vztahuje, zahrnuli do mezioborových dohod zvláštní doložky umožňující členskému státu použít odstavce 2 a 3 tohoto bodu.

5.

V případě pronájmu závodu, který patří podniku vyrábějícímu cukr, může členský stát snížit kvótu podniku, jenž nabízí závod k pronájmu, a přidělit podíl, o který byla kvóta snížena, podniku, který si závod pronajímá za účelem výroby cukru.

Skončí-li nájem během tří hospodářských let uvedených v bodu I písm. d), zruší členský stát úpravu kvóty podle prvního pododstavce tohoto odstavce se zpětnou působností ke dni, kdy pronájem nabyl účinnosti. Skončí-li však nájem z důvodu vyšší moci, není členský stát povinen úpravu zrušit.

6.

Nemůže-li již podnik vyrábějící cukr zajistit dodržování svých závazků vyplývajících z právních předpisů Společenství vůči dotčeným pěstitelům cukrové řepy nebo cukrové třtiny a je-li tato situaci zjištěna příslušnými orgány dotčeného členského státu, může tento členský stát přidělit na jeden nebo více hospodářských let část příslušných kvót jednomu nebo více podnikům vyrábějícím cukr v poměru k převzaté výrobě.

7.

Poskytne-li členský stát podniku vyrábějícímu cukr cenové a odbytové záruky na zpracování cukrové řepy na ethylalkohol, může po dohodě s tímto podnikem a s dotčenými pěstiteli cukrové řepy přidělit všechny kvóty na výrobu cukru nebo jejich část jednomu nebo více podnikům na jeden nebo více hospodářských let.

BOD III

V případě fúze nebo zcizení podniků vyrábějících isoglukosu nebo zcizení závodu vyrábějícího isoglukosu může členský stát přidělit příslušné kvóty pro výrobu isoglukosy jinému podniku nebo jiným podnikům bez ohledu na to, zda jim byla nebo nebyla přidělena výrobní kvóta.

BOD IV

Opatření podle bodů II a III mohou nabýt účinnosti pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

zohlední se zájmy všech dotčených stran;

b)

příslušný členský stát soudí, že tato opatření pravděpodobně povedou ke zlepšení struktury odvětví pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny a odvětví výroby cukru;

c)

tato opatření se vztahují na podniky usazené na stejném území, pro které je stanovena kvóta v příloze III.

BOD V

Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. říjnem a 30. dubnem následujícího roku, nabývají opatření uvedená v bodech II a III účinnosti pro běžný hospodářský rok.

Dojde-li k fúzi nebo zcizení mezi 1. květnem a 30. zářím stejného roku, nabývají opatření uvedená v bodech II a III účinnosti pro následující hospodářský rok.

BOD VI

Použije-li se čl. 10 odst. 3, přidělí členské státy upravené kvóty do konce února, aby mohly být uplatňovány v následujícím hospodářském roce.

BOD VII

Použijí-li se body II a III, sdělí členské státy Komisi upravené kvóty do patnácti dnů po uplynutí období uvedených v bodě V.


PŘÍLOHA VI

STÁTY UVEDENÉ V ČL. 2 BODĚ 12

 

Barbados

 

Belize

 

Fidži

 

Guyana

 

Indie

 

Jamajka

 

Keňa

 

Konžská republika

 

Madagaskar

 

Malawi

 

Mauricius

 

Mosambik

 

Pobřeží slonoviny

 

Surinam

 

Svatý Kryštof a Nevis – Anguilla

 

Svazijsko

 

Tanzanie

 

Trinidad a Tobago

 

Uganda

 

Zambie

 

Zimbabwe


PŘÍLOHA VII

ZPRACOVANÉ PRODUKTY

Kód KN

Popis

ex 0403

Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:

0403 10

Jogurt:

0403 10 51 až 0403 10 99

– –

Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

0403 90

Ostatní:

0403 90 71 až 0403 90 99

– –

Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao

ex 0710

Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře) zmrazená:

0710 40 00

Kukuřice cukrová

ex 0711

Zelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:

0711 90

Ostatní zelenina; zeleninové směsi:

 

– –

Zelenina:

0711 90 30

Kukuřice cukrová

1702 50 00

Chemicky čistá fruktosa

ex 1704

Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao, kromě lékořicového výtažku podpoložky 1704 90 10

1806

Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao

ex 1901

Sladový výtažek: potravinové přípravky z mouky, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

1901 10 00

Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej

1901 20 00

Směsi a těsta pro přípravu pečiva čísla 1905

1901 90

Ostatní:

 

– –

Ostatní:

1901 90 99

– – –

Ostatní

ex 1902

Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, například špagety, makarony, nudle, široké nudle, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený

1902 20

Nadívané těstoviny (též vařené nebo jinak připravené):

 

– –

Ostatní:

1902 20 91

– – –

Vařené

1902 20 99

– – –

Ostatní

1902 30

Ostatní těstoviny

1902 40

Kuskus:

1902 40 90

– –

Ostatní

1904

Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) ve formě zrn, vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky a krupičky), předvařené nebo jinak upravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

ex 1905

Pekařské zboží, cukrářské výrobky a sušenky, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky:

1905 10 00

Křupavý chléb

1905 20

Perník a podobné výrobky

1905 31

– –

Sladké sušenky

1905 32

– –

Oplatky a malé oplatky

1905 40

Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky

1905 90

Ostatní:

 

– –

Ostatní:

1905 90 45

– – –

Sušenky

1905 90 55

– – –

Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené

1905 90 60

– – – –

Slazené

1905 90 90

– – – –

Ostatní

ex 2001

Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové:

2001 90

Ostatní:

2001 90 30

– –

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

2001 90 40

– –

Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více

ex 2004

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

2004 10

Brambory:

 

– –

Ostatní:

2004 10 91

– – –

Ve formě mouky, krupice nebo vloček

2004 90

Ostatní zelenina a zeleninové směsi:

2004 90 10

– –

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

ex 2005

Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:

2005 20

Brambory:

2005 20 10

– –

Ve formě mouky, krupice nebo vloček

2005 80 00

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)

ex 2101

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, tresti a koncentráty z nich:

 

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi těchto výtažků, trestí nebo na bázi kávy:

 

– –

Přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:

2101 12 98

– – –

Ostatní

 

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté:

 

– –

Přípravky:

2101 20 98

– – –

Ostatní

 

Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:

 

– –

Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky:

2101 30 19

– – –

Ostatní

 

– –

Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z pražené čekanky a jiných pražených kávových náhražek:

2101 30 99

– – –

Ostatní

2105 00

Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa

ex 2106

Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté:

2106 90

Ostatní:

2106 90 10

– –

Sýrové fondue

 

– –

Ostatní:

2106 90 92

– – – – –

Neobsahující mléčné tuky, sacharosu, isoglukosu, glukosu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharosy nebo isoglukosy, méně než 5 % hmotnostních glukosy nebo škrobu

2106 90 98

– – – – –

Ostatní

2202

Vody, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, kromě ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2009

2205

Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek

ex 2208

Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % objemových; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje:

2208 20

Destiláty z vinných matolin nebo hroznů:

2208 50 91 až 2208 50 99

Jalovcová

2208 70

Likéry

2208 90 41 až 2208 90 78

Ostatní destiláty a lihoviny

2905 43 00

Mannitol (mannit)

2905 44

D-glucitol (sorbitol, sorbit)

ex 3302

Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek, používané k výrobě nápojů:

3302 10

druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:

 

– –

druhy používané k výrobě nápojů:

 

– – –

Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj:

 

– – – – –

Ostatní (o skutečném obsahu alkoholu nejvýše 0,5 % objemových):

3302 10 29

Ostatní

ex kapitola 38

Různé chemické výrobky:

3824 60

Sorbitol, jiný než položky 2905 44


28.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 58/32


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 319/2006

ze dne 20. února 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (3) stanoví důležitou reformu společné organizace trhů v odvětví cukru. Opatření zaváděná uvedeným nařízením zahrnují postupné podstatné snížení institucionální podpory ceny cukru Společenství.

(2)

V důsledku snížení podpory trhu v odvětví cukru by měla být zvýšena podpora příjmu zemědělců. Celková úroveň platby by se měla vyvíjet souběžně s postupným snižováním podpor trhu.

(3)

Oddělení podpory přímému producentovi a zavedení režimu jednotné platby jsou podstatnými prvky procesu reformy společné zemědělské politiky, která se zaměřuje na odklon od politiky podpory cen a produkce k politice podpory příjmů zemědělců. Nařízení (ES) č. 1782/2003 (4) zavedlo uvedené prvky pro řadu zemědělských produktů.

(4)

Aby mohly být splněny cíle reformy společné zemědělské politiky, měla by se podpora pro cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, které jsou používány pro výrobu cukru nebo inulinového sirupu, oddělit a začlenit do režimu jednotné platby.

(5)

Pravidla pro režimy přímých podpor stanovená v nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měla být upravena.

(6)

V zájmu zmírnění dopadů restrukturalizačního procesu v členských státech, které udělily restrukturalizační podporu stanovenou v nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (5), pro nejméně 50 % kvóty stanovené v nařízení (ES) č. 318/2006, by pěstitelé cukrové řepy a cukrové třtiny měli obdržet podporu nejvýše po dobu pěti po sobě jdoucích let.

(7)

Výše jednotlivých podpor příjmů by se měla vypočítat na základě podpory, kterou dotyčný zemědělec obdržel v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru po jeden nebo více hospodářských roků, které určí členské státy.

(8)

V zájmu řádného uplatňování režimu podpor a z důvodu rozpočtové kontroly by mělo být stanoveno, že celková podpora příjmů nesmí překročit limity vypočítané pro jednotlivé členské státy na základě historického referenčního roku a v prvních čtyřech letech s přihlédnutím k dodatečným částkám vyplývajícím z odvozených cen.

(9)

Pěstitelé cukrové řepy a čekanky v nových členských státech využívali od přistoupení k EU podporu cen v rámci nařízení (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (6). Na platbu za cukr a složky platby za cukr a čekanku v režimu jednotné platby by se proto neměl vztahovat plán zvýšení podle článku 143a nařízení (ES) č. 1782/2003. Ze stejných důvodů by členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu měly rovněž mít možnost udělit podporu vyplývající z reformy v odvětví cukru ve formě oddělených přímých plateb mimo tento režim.

(10)

K zajištění řádného uplatňování režimu jednotné platby v nových členských státech by měly být upraveny konkrétní obtíže vyplývající z přechodu z režimu jednotné platby na plochu na režim jednotné platby.

(11)

Členským státům, které se rozhodly nebo rozhodnou uplatňovat režim jednotné platby až od 1. ledna 2007, by mělo být umožněno poskytovat pěstitelům cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky, které se použijí k výrobě cukru a inulinového sirupu v roce 2006, podpory příjmů v podobě platby založené na počtu hektarů dodané cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky. S ohledem na výpočet složky plateb pro cukrovou řepu a čekanku by měly mít členské státy v rámci režimu jednotné platby možnost stanovit, které hospodářské roky budou považovat za reprezentativní.

(12)

V zájmu vyřešení případných obtíží vyplývajících z přechodu ze stávajícího režimu na režim jednotné platby je vhodné pověřit Komisi, aby přijala odpovídající přechodná pravidla změnou článku 155 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(13)

Příloha I nařízení (ES) č. 1782/2003 by měla být upravena, aby byly vyčleněny některé nově zavedené platby jako přímé platby.

(14)

Vnitrostátní stropy uvedené v přílohách II, VIII a VIIIa nařízení (ES) č. 1782/2003 by měly být upraveny, aby byla zohledněna výše podpory příjmů poskytované s ohledem na platbu za cukr.

(15)

Při provádění podpory pro energetické plodiny byly zjištěny obtíže. Článek 90 nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měl být upraven.

(16)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1)

V čl. 33 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pokud jim byla poskytnuta platba během referenčního období uvedeného v článku 38 v rámci alespoň jednoho z režimů podpor uvedených v příloze VI, nebo, v případě olivového oleje, v hospodářském roce uvedeném v čl. 37 odst. 1 druhém pododstavci, nebo, v případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky, pokud obdrželi podporu trhu v reprezentativním období uvedeném v písmenu K přílohy VII;“

.

2)

V čl. 37 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku používané k výrobě cukru nebo inulinového sirupu se referenční částka vypočte a upraví v souladu s písmenem K přílohy VII.“

3)

V článku 40 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud bylo případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi ovlivněno celé referenční období, vypočítá členský stát referenční částku na základě období 1997 až 1999, nebo, v případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky, na základě nejbližšího hospodářského roku před reprezentativním obdobím určeným v souladu s písmenem K přílohy VII. V tom případě se odstavec 1 použije obdobně.“

4)

Článek 41 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě čekanky může Komise s přihlédnutím k posledním údajům, které jí členské státy dají k dispozici do 31. března 2006, postupem podle čl. 144 odst. 2 přerozdělit částky stanovené pro členský stát v písm. K bodě 2 přílohy VII a odpovídajícím způsobem upravit vnitrostátní stropy stanovené v příloze VIII, nesmí však změnit celkové částky a stropy.“

;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1.   Pokud byla některá množství cukru podléhajícího kvótám nebo inulinového sirupu podléhajícího kvótám vyrobena v členském státě na bázi cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky vypěstované v jiném členském státě během kteréhokoli z hospodářských roků 2000/2001, 2001/2002, 2002/2003, 2003/2004, 2004/2005 nebo 2005/2006, jsou stropy stanovené v písmenu K přílohy VII a vnitrostátní stropy stanovené v přílohách VIII a VIIIa dotčených členských států upraveny převodem částek odpovídajících příslušným množstvím z vnitrostátních stropů členského státu, v němž byl tento cukr nebo inulinový sirup vyroben, ve prospěch stropů členského státu, v němž byla daná množství cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky vypěstována.

Tyto členské státy uvědomí Komisi o dotyčných množstvích do 31. března 2006.

O převodu rozhoduje Komise postupem podle čl. 144 odst. 2.“

5)

V čl. 43 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

v případě podpor pro bramborový škrob, sušená krmiva, osivo, olivové háje a tabák uvedených v příloze VII, počet hektarů, na jejichž produkci byla v referenčním období poskytnuta podpora, jak je vypočítán v písmenech B, D, F, H a I přílohy VII, a v případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky počet hektarů, jak je vypočítán podle písm. K bodu 4 uvedené přílohy;“

.

6)

V čl. 63 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V souvislosti se začleněním složky plateb za cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku do režimu jednotné platby se však členské státy mohou do 30. dubna 2006 rozhodnout uplatňovat odchylku stanovenou v prvním pododstavci.“

7)

V článku 71a se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Každý nový členský stát, který uplatňoval režim jednotné platby na plochu, může stanovit, že vedle podmínek způsobilosti stanovených v čl. 44 odst. 2 se ‚hektarem, na který lze poskytnout podporu,‘ rozumí každá zemědělská plocha zemědělského podniku, která byla k 30. červnu 2003 udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k produkci nebo ne.

Každý nový členský stát, který uplatňoval režim jednotné platby na plochu, rovněž může stanovit, že minimální rozloha plochy, na kterou lze poskytnout podporu, na zemědělský podnik, pro niž se stanoví platební nároky a na niž se poskytují platby, odpovídá minimální rozloze plochy zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, jež byla stanovena v souladu s čl. 143b odst. 5 druhým pododstavcem.“

8)

Článek 71c se nahrazuje tímto:

„Článek 71c

Strop

Vnitrostátní stropy pro nové členské státy jsou uvedeny v příloze VIIIa. Kromě složek plateb za sušená krmiva, cukr a čekanku se při výpočtu stropů zohlední plán zvýšení podle článku 143a, a nemusí proto dojít k jejich snížení.

Ustanovení čl. 41 odst. 1a se použije obdobně.“

9)

V článku 71d se odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Každý nový členský stát přistoupí k lineárnímu procentnímu snížení svého vnitrostátního stropu s cílem vytvořit vnitrostátní rezervu. Toto snížení nesmí být větší než 3 %, aniž je dotčeno použití čl. 71b odst. 3. Může však překročit 3 %, pokud je větší snížení nutné k použití odstavce 3 tohoto článku.“

10)

V čl. 71d odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„6.   S výjimkou případu převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví a případu použití odstavce 3 a odchylně od článku 46 se nároky stanovené při použití vnitrostátní rezervy nepřevádějí po dobu pěti let od svého přiznání.“

11)

V článku 71d se doplňuje nový odstavec, který zní:

„7.   Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, referenční částky pro zemědělce v oblastech podléhajícím programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají některé formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.“

12)

V čl. 71e odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Nové členské státy, které uplatňovaly režim jednotné platby na plochu, však mohou být považovány za jeden společný region.“

13)

V kapitole VI hlavy III se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 71m

Zemědělci, kteří nemají hektary, na které lze poskytnout podporu

Odchylně od článku 36 a čl. 44 odst. 2 povolí členský stát zemědělci, jemuž byly poskytnuty platby podle článku 47 nebo který působil v odvětví uvedeném v článku 47 a který obdrží platební nároky v souladu s článkem 71d, ale který v prvním roce provádění režimu jednotné platby nemá hektary, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 44 odst. 2, odchylku od povinnosti vykázat počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, odpovídající počtu nároků za podmínky, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané před přechodem na režim jednotné platby a vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách.

V případě převodu platebních nároků může nabyvatel využít této odchylky pouze v případě, že jsou převedeny veškeré platební nároky, které jsou předmětem odchylky.“

14)

V článku 90 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Podpora se poskytuje pouze pro plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva mezi zemědělcem a zpracovatelským podnikem nebo smlouva mezi zemědělcem a podnikem provádějícím sběr úrody, s výjimkou případu, kdy zpracování provádí zemědělec v zemědělském podniku.“

15)

V hlavě IV se vkládají nové kapitoly, které znějí:

„KAPITOLA 10e

PLATBA ZA CUKR

Článek 110p

Přechodná platba za cukr

1.   V případě použití článku 71 může být zemědělcům poskytnuta přechodná platba za cukr za rok 2006. Platba se poskytuje v mezích částek stanovených v písmenu K přílohy VII.

2.   Aniž je dotčen čl. 71 odst. 2, stanoví členské státy částku přechodné platby za cukr na zemědělce na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou

množství cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky, která jsou předmětem smluv o dodání uzavřených podle článku 19 nařízení (ES) č. 1260/2001,

množství cukru nebo inulinového sirupu vyrobené v souladu s nařízením (ES) č. 1260/2001,

průměrný počet hektarů, na kterých se pěstuje cukrová řepa, cukrová třtina nebo čekanka používaná pro výrobu cukru nebo inulinového sirupu, která je předmětem smluv o dodání uzavřených podle článku 19 nařízení (ES) č. 1260/2001,

a v souladu s reprezentativním obdobím, které může být pro jednotlivé produkty rozdílné, jednoho nebo více hospodářských roků 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007, které určí členské státy do 30. dubna 2006.

Kde však reprezentativní období zahrnuje hospodářský rok 2006/2007, nahrazuje se tento hospodářský rok hospodářským rokem 2005/2006, pokud jde o zemědělce dotčené zrušením kvóty v hospodářském roce 2006/2007 podle článku 3 nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (7).

Pokud je zvolen hospodářský rok 2006/2007, nahrazují se odkazy na článek 19 nařízení (ES) č. 1260/2001 obsažené v prvním pododstavci odkazy na článek 6 nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (8).

3.   Na přechodnou platbu za cukr se nepoužijí články 143a a 143c.

KAPITOLA 10f

PODPORA SPOLEČENSTVÍ PRO PĚSTITELE CUKROVÉ ŘEPY A CUKROVÉ TŘTINY

Článek 110q

Oblast působnosti

1.   V členských státech, které udělují restrukturalizační podporu stanovenou v článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006 pro nejméně 50 % kvóty na cukr stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006, se uděluje podpora Společenství pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny.

2.   Podpora se uděluje nejvýše na pět po sobě jdoucích let od hospodářského roku, v němž bylo dosaženo prahu 50 % uvedeného v odstavci 1, avšak nejpozději za hospodářský rok 2013/2014.

Článek 110r

Podmínky způsobilosti

Podpora se uděluje podle množství kvótového cukru získaného z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a dodaného na základě smluv uzavřených podle článku 6 nařízení (ES) č. 318/2006.

Článek 110s

Výše podpory

Podpora se vyjadřuje na tunu bílého cukru standardní jakosti. Výše podpory se rovná polovině částky obdržené tak, že se výše stropu uvedeného v písm. K bodě 2 přílohy VII pro dotčený členský stát pro odpovídající rok vydělí celkovou kvótou na cukr a inulinový sirup stanovenou v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006

16)

V čl. 143b odst. 3 se poslední odrážka nahrazuje tímto:

„—

upravený s použitím odpovídajícího procentního podílu uvedeného v článku 143a pro postupné zavedení přímých plateb, s výjimkou částek dostupných v souladu s písm. K bodem 2 přílohy VII nebo v souladu s rozdílem mezi těmito částkami a částkami skutečně uplatněnými podle čl. 143ba odst. 4.“

17)

Za článek 143b se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 143ba

Oddělená platba za cukr

1.   Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 30. dubna 2006 rozhodnout, že za roky 2006, 2007 a 2008 poskytnou oddělené platby za cukr zemědělcům způsobilým podle režimu jednotné platby na plochu. Platba se uděluje na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou

množství cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky, která jsou předmětem smluv o dodání uzavřených podle článku 19 nařízení (ES) č. 1260/2001,

množství cukru nebo inulinového sirupu vyrobené v souladu s nařízením (ES) č. 1260/2001,

průměrný počet hektarů, na kterém se pěstuje cukrová řepa, cukrová třtina nebo čekanka používaná pro výrobu cukru nebo inulinového sirupu, která je předmětem smluv o dodání uzavřených podle článku 19 nařízení (ES) č. 1260/2001,

a v souladu s reprezentativním obdobím, které může být pro jednotlivé produkty rozdílné, jednoho nebo více hospodářských roků 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007, které určí členské státy do 30. dubna 2006.

Kde však reprezentativní období zahrnuje hospodářský rok 2006/2007, nahrazuje se tento hospodářský rok hospodářským rokem 2005/2006, pokud jde o zemědělce dotčené zrušením kvóty v hospodářském roce 2006/2007 podle článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006.

Pokud je zvolen hospodářský rok 2006/2007, nahrazují se odkazy na článek 19 nařízení (ES) č. 1260/2001 obsažené v prvním pododstavci odkazy na článek 6 nařízení (ES) č. 318/2006.

2.   Oddělená platba za cukr se poskytuje v mezích stropů stanovených v písmenu K přílohy VII.

3.   Odchylně od odstavce 2 se každý nový členský stát může do 31. března 2006 rozhodnout na základě objektivních kritérií použít na oddělenou platbu za cukr nižší strop, než je uveden v písmenu K přílohy VII.

4.   Finanční prostředky dostupné pro poskytování oddělené platby za cukr podle odstavců 1, 2 a 3 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3. V případě použití odstavce 3 tohoto článku se rozdíl mezi stropem uvedeným v písmenu K přílohy VII a stropem skutečně použitým zahrne do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3.

5.   Na oddělenou platbu za cukr se nepoužijí články 143a a 143c.“

18)

V článku 145 se za písmeno da) vkládá nové písmeno, které zní:

„db)

prováděcí pravidla pro začlenění podpory cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky do režimu jednotné platby a pro platby uvedené v kapitolách 10e a 10f.“

19)

Článek 155 se nahrazuje tímto:

„Článek 155

Jiná přechodná ustanovení

Další opatření požadovaná k usnadnění přechodu od úpravy stanovené nařízeními, jež jsou uvedena v článcích 152 a 153 a v nařízení (ES) č. 1260/2001, na úpravu stanovenou tímto nařízením, zejména na úpravu, jež souvisí s uplatňováním článků 4 a 5 a přílohy nařízení (ES) č. 1259/1999 a článku 6 nařízení (ES) č. 1251/1999, jakož i přechodu od ustanovení, která souvisejí s plány na zlepšení stanovenými v nařízení (EHS) č. 1035/72, na ustanovení článků 83 až 87 tohoto nařízení, mohou být přijata postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení. Nařízení a články uvedené v článcích 152 a 135 se nadále použijí ke stanovení referenčních částek uvedených v příloze VII.“

20)

Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. února 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL


(1)  Stanovisko ze dne 19. ledna 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 26. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2183/2005 (Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 56).

(5)  Viz strana 42 v tomto čísle Úředního věstníku.

(6)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

(7)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42.

(8)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.“


PŘÍLOHA

Přílohy nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1)

V příloze I se za řádek pro chmel vkládají nové řádky, které znějí:

„Cukrová řepa, cukrová třtina a čekanka používané k výrobě inulinového sirupu

Hlava IV kapitola 10e tohoto nařízení (*****)

Hlava IVa čl. 143ba tohoto nařízení

Oddělené platby

Cukrová řepa a cukrová třtina používané k výrobě cukru

Hlava IV kapitola 10f tohoto nařízení

Podpora produkce“

2)

Příloha II se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA II

Vnitrostátní stropy uvedené v čl. 12 odst. 2

(v milionech EUR)

Členský stát

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Belgie

4,7

6,4

8,0

8,0

8,1

8,1

8,1

8,1

Dánsko

7,7

10,3

12,9

12,9

12,9

12,9

12,9

12,9

Německo

40,4

54,6

68,3

68,3

68,3

68,3

68,3

68,3

Řecko

45,4

61,1

76,4

76,5

76,6

76,6

76,6

76,6

Španělsko

56,9

77,3

97,0

97,2

97,3

97,3

97,3

97,3

Francie

51,4

68,7

85,9

86,0

86,0

86,0

86,0

86,0

Irsko

15,3

20,5

25,6

25,6

25,6

25,6

25,6

25,6

Itálie

62,3

84,5

106,4

106,8

106,9

106,9

106,9

106,9

Lucembursko

0,2

0,3

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

Nizozemsko

6,8

9,5

12,0

12,0

12,0

12,0

12,0

12,0

Rakousko

12,4

17,1

21,3

21,4

21,4

21,4

21,4

21,4

Portugalsko

10,8

14,6

18,2

18,2

18,2

18,2

18,2

18,2

Finsko

8,0

10,9

13,7

13,8

13,8

13,8

13,8

13,8

Švédsko

6,6

8,8

11,0

11,0

11,0

11,0

11,0

11,0

Spojené království

17,7

23,6

29,5

29,5

29,5

29,5

29,5

29,5“

3)

V příloze VI se vkládá nový řádek, který zní:

„Cukrová řepa, cukrová třtina a čekanka používané k výrobě inulinového sirupu

Nařízení (ES) č. 1260/2001

Podpora trhu pro pěstitele cukrové řepy nebo cukrové třtiny a pěstitele čekanky používané pro výrobu cukru nebo inulinového sirupu“

4)

V příloze VII se doplňuje nové písmeno, které zní:

„K.

Cukrová řepa, cukrová třtina a čekanka

1.

Členské státy stanoví částku, jež bude začleněna do referenční částky pro každého zemědělce na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou

množství cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky, která jsou předmětem smluv o dodání uzavřených podle článku 19 nařízení (ES) č. 1260/2001,

množství cukru nebo inulinového sirupu vyrobené v souladu s nařízením (ES) č. 1260/2001,

průměrný počet hektarů, na kterých se pěstuje cukrová řepa, cukrová třtina nebo čekanka používaná pro výrobu cukru nebo inulinového sirupu, která je předmětem smluv o dodání uzavřených podle článku 19 nařízení (ES) č. 1260/2001,

v souladu s reprezentativním obdobím, které může být pro jednotlivé produkty rozdílné, jednoho nebo více hospodářských roků od hospodářského roku 2000/2001 a v případě nových členských států od hospodářského roku 2004/2005 až 2006/2007, které určí členské státy do 30. dubna 2006.

Kde však reprezentativní období zahrnuje hospodářský rok 2006/2007, nahrazuje se tento hospodářský rok hospodářským rokem 2005/2006, pokud jde o zemědělce dotčené zrušením kvóty v hospodářském roce 2006/2007 podle článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006.

Pokud jde o hospodářské roky 2000/2001 a 2006/2007, nahrazují se odkazy na článek 19 nařízení (ES) č. 1260/2001 odkazy na článek 37 nařízení (ES) č. 2038/1999 (1) a článek 6 nařízení (ES) č. 318/2006.

2.

Pokud součet částek stanovený podle bodu 1 v některém členském státě přesahuje strop vyjádřený v tisících eur podle tabulky 1 níže, částka na jednoho zemědělce se poměrně sníží.

Tabulka 1

Stropy pro částky zahrnuté do referenčních částek zemědělců

(v tisících EUR)

Členský stát

2006

2007

2008

2009 a následující

Belgie

48 594

62 454

76 315

83 729

Česká republika

27 851

34 319

40 786

44 245

Dánsko

19 314

25 296

31 278

34 478

Německo

154 799

203 380

251 960

277 946

Řecko

17 941

22 455

26 969

29 384

Španělsko

60 272

74 447

88 621

96 203

Francie

151 163

198 075

244 987

270 081

Maďarsko

25 435

31 146

36 857

39 912

Irsko

11 259

14 092

16 925

18 441

Itálie

79 862

102 006

124 149

135 994

Lotyšsko

4 219

5 164

6 110

6 616

Litva

6 547

8 012

9 476

10 260

Nizozemsko

42 032

54 648

67 265

74 013

Rakousko

18 931

24 438

29 945

32 891

Polsko

99 135

122 906

146 677

159 392

Portugalsko

3 940

4 931

5 922

6 452

Slovensko

11 813

14 762

17 712

19 289

Slovinsko

2 993

3 746

4 500

4 902

Finsko

8 255

10 332

12 409

13 520

Švédsko

20 809

26 045

31 281

34 082

Spojené království

64 340

80 528

96 717

105 376

3.

Odchylně od bodu 2, pokud v případě Finska, Irska, Portugalska, Španělska a Spojeného království součet částek stanovených podle bodu 1 přesáhne součet stropů stanovených pro dotčený členský stát v tabulce 1 a v tabulce 2 níže, částka na jednoho zemědělce se poměrně sníží.

Tabulka 2

Dodatečné roční částky zahrnované do součtu referenčních částek zemědělců během čtyř let období 2006 až 2009

(v tisících EUR)

Členský stát

Dodatečné roční částky

Španělsko

10 123

Irsko

1 747

Portugalsko

611

Finsko

1 281

Spojené království

9 985

Avšak členské státy uvedené v prvním pododstavci si mohou zachovat až 90 % částky stanovené v tabulce 2 v druhém pododstavci a použít výsledné částky v souladu s článkem 69. V tom případě se odchylka uvedená v prvním pododstavci nepoužije.

4.

Každý členský stát vypočítá počet hektarů uvedený v čl. 43 odst. 2 písm. a) poměrně k částce určené podle bodu 1 a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která k tomuto účelu stanoví, nebo na základě počtu hektarů cukové řepy, cukrové třtiny a čekanky ohlášené zemědělci během reprezentativního období stanoveného v souladu s bodem 1.

5)

Příloha VIII se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VIII

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 41

(v tisících EUR)

Členský stát

2005

2006

2007

2008

2009

2010 a následující

Belgie

411 053

579 167

592 507

606 368

613 782

613 782

Dánsko

943 369

1 015 479

1 021 296

1 027 278

1 030 478

1 030 478

Německo

5 148 003

5 647 000

5 695 380

5 743 960

5 769 946

5 773 946

Řecko

838 289

1 719 230

1 745 744

1 750 258

1 752 673

1 790 673

Španělsko

3 266 092

4 135 458

4 347 633

4 361 807

4 369 389

4 371 266

Francie

7 199 000

7 382 163

8 289 075

8 335 987

8 361 081

8 369 081

Irsko

1 260 142

1 335 311

1 337 919

1 340 752

1 342 268

1 340 521

Itálie

2 539 000

3 544 379

3 566 006

3 588 149

3 599 994

3 632 994

Lucembursko

33 414

36 602

37 051

37 051

37 051

37 051

Nizozemsko

386 586

428 618

834 234

846 851

853 599

853 599

Rakousko

613 000

632 931

736 438

741 945

744 891

744 891

Portugalsko

452 000

497 551

564 542

565 533

566 063

567 452

Finsko

467 000

476 536

563 613

565 690

566 801

565 520

Švédsko

637 388

670 917

755 045

760 281

763 082

763 082

Spojené království

3 697 528

3 944 745

3 960 986

3 977 175

3 985 834

3 975 849“

6)

Příloha VIIIa se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VIIIa

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 71c

(v tisících EUR)

Kalendářní rok

Česká republika

Estonsko

Kypr

Lotyšsko

Litva

Maďarsko

Malta

Polsko

Slovinsko

Slovensko

2005

228 800

23 400

8 900

33 900

92 000

350 800

670

724 600

35 800

97 700

2006

294 551

27 300

12 500

43 819

113 847

445 635

830

980 835

44 893

127 213

2007

377 919

40 400

16 300

60 764

154 912

539 446

1 640

1 263 706

59 846

161 362

2008

469 986

50 500

20 400

75 610

193 076

671 757

2 050

1 572 577

74 600

200 912

2009

559 145

60 500

24 500

90 016

230 560

801 512

2 460

1 870 392

89 002

238 989

2010

644 745

70 600

28 600

103 916

267 260

928 112

2 870

2 155 492

103 002

275 489

2011

730 445

80 700

32 700

117 816

303 960

1 054 812

3 280

2 440 492

117 002

312 089

2012

816 045

90 800

36 800

131 716

340 660

1 181 412

3 690

2 725 592

131 002

348 589

následující roky

901 745

100 900

40 900

145 616

377 360

1 308 112

4 100

3 010 692

145 102

385 189“


(1)  Úř. věst. L 252, 25.9.1999, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1260/2001.“


28.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 58/42


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 320/2006

ze dne 20. února 2006,

kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Následkem vývoje ve Společenství a na mezinárodní úrovni čelí cukrovarnický průmysl ve Společenství strukturálním obtížím, které by mohly vážně ohrozit konkurenceschopnost, ba i životaschopnost výrobního odvětví jako celku. Tyto obtíže nemohou být účinně řešeny použitím nástrojů řízení trhu, jak je stanoví společná organizace trhů v odvětví cukru. Pro dosažení souladu mezi systémem výroby cukru a obchodováním s ním ve Společenství a mezinárodními požadavky a pro zajištění jeho konkurenceschopnosti do budoucna je nezbytné zahájit rozsáhlý restrukturalizační proces vedoucí ke značnému snížení nerentabilní výrobní kapacity ve Společenství. K tomuto účelu je třeba zavést zvláštní a samostatný dočasný režim restrukutralizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství jako předpoklad pro zavedení nové fungující společné organizace trhů v odvětví cukru. Podle tohoto režimu by se měly kvóty snížit způsobem, který bere v úvahu oprávněné zájmy cukrovarnického průmyslu, pěstitelů cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky a spotřebitelů ve Společenství.

(2)

Měl by být zřízen dočasný restrukturalizační fond, ze kterého by se financovala restrukturalizační opatření pro cukrovarnický průmysl Společenství. V zájmu řádného finančního řízení by fond měl tvořit součást záruční sekce EZOZF, a tedy řídit se postupy a mechanismy uvedenými v nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (3), a od 1. ledna 2007 by měl tvořit součást Evropského zemědělského záručního fondu, zřízeného nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (4).

(3)

V důsledku skutečnosti, že nejvzdálenější regiony jsou v současnosti cílem programů rozvoje, jež jsou zaměřené na zlepšování jejich konkurenceschopnosti ve výrobě surového cukru, a že tyto regiony rovněž produkují surový třtinový cukr v hospodářské soutěži se třetími zeměmi, na který se nevztahuje dočasná restrukturalizační částka, neměly by podniky v nejvzdálenějších regionech spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(4)

Restrukturalizační opatření stanovená tímto nařízením by měla být financována vybíráním dočasných částek od výrobců cukru, isoglukosy a inulinového sirupu, kteří budou mít posléze z restrukturalizačního procesu prospěch. Protože tato částka nespadá do rámce tradičních poplatků v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru, měly by být výnosy vyplývající z jejího vybírání považovány za „účelově vázané příjmy“ ve smyslu nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

(5)

Měla by být zavedena významná ekonomická pobídka v podobě přiměřené restrukturalizační podpory pro cukrovarnické podniky s nejnižší produktivitou, aby se vzdaly své výroby v rámci kvót. K tomu by měla být zřízena restrukturalizační podpora, která vytvoří pobídku pro to, aby se vzdaly výroby cukru podléhajícího kvótám, a současně umožní řádně zohlednit respektování závazků v oblasti sociální a v oblasti životního prostředí spojených se vzdáním se výroby. Podpora by měla být dostupná během čtyř hospodářských let s cílem snížit výrobu v rozsahu potřebném pro dosažení rovnováhy na trhu ve Společenství.

(6)

V zájmu podpory pěstitelů cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky, kteří se musí vzdát produkce vzhledem k uzavření závodů, kam dříve dodávali, by část restrukturalizační podpory měla být dostupná pro tyto pěstitele i pro smluvní poskytovatele strojů, kteří pracovali pro tyto pěstitele, aby jim tak byly nahrazeny ztráty vyplývající z uzavření těchto podniků, a zejména ztráta hodnoty investic do specializovaných strojů.

(7)

Jelikož jsou platby restrukturalizační částky do dočasného restrukturalizačního fondu vypláceny po určité časové období, je nutné, aby platby restrukturalizační podpory byly časově rozvrženy.

(8)

Rozhodnutí o poskytnutí restrukturalizační podpory by měl přijímat příslušný členský stát. Podniky připravené vzdát se svých kvót by měly podat tomuto členskému státu žádost, v níž uvedou veškeré důležité informace, aby mu umožnily přijmout rozhodnutí o dané podpoře. Členské státy by měly mít možnost uložit určité sociální a environmentální požadavky v zájmu zohlednění konkrétních ryů daného případu, pokud tyto požadavky neomezují fungování restrukturalizačního procesu.

(9)

Součástí žádosti o restrukturalizační podporu by měl být plán restrukturalizace. Tento plán by měl poskytnout dotčenému členskému státu veškeré důležité technické, sociální, environmentální a finanční informace, umožňující rozhodnout o udělení restrukturalizační podpory. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření v zájmu provádění nutného dozoru nad prováděním všech prvků restrukturalizace.

(10)

V regionech dotčených restrukturalizačním procesem může být vhodné podporovat rozvoj alternativních řešení k pěstování cukrové řepy a cukrové třtiny a výrobě cukru. Proto by měly mít členské státy možnost přidělit určitou část peněz dostupných z restrukturalizačního fondu na diverzifikační opatření. Tato opatření přijatá v souvislosti s národním programem restrukturalizace mohou mít podobu opatření stejných jako některá opatření podporovaná podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (6) nebo opatření, která jsou v souladu s právem Společenství týkajícím se státních podpor.

(11)

V zájmu urychlení restrukturalizačního procesu by měla být podpora dostupná pro diverzifikaci zvýšena, pokud kvóty, kterých se podniky vzdaly, překročí určitou úroveň.

(12)

Rafinerie zabývající se výhradně rafinací by měly mít možnost přizpůsobit svou situaci restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu. Přizpůsobení by mělo být podpořeno prostřednictvím podpory z restrukturalizačního fondu za předpokladu, že dotčený členský stát schválí obchodní plán umožňující toto přizpůsobení. Příslušné členské státy by měly zajistit spravedlivé rozdělení dostupné podpory mezi rafinerie zabývající se výhradně rafinací na svém území.

(13)

Určité specifické situace v některých členských státech by měly být řešeny prostřednictvím podpory z restrukturalizačního fondu za předpokladu, že je součástí příslušného národního programu restrukturalizace.

(14)

Jelikož má financování probíhat po dobu tří let, nemá restrukturalizační fond veškeré nezbytné finanční prostředky ihned od počátku. Proto by měla být zavedena pravidla o stropech pro poskytování podpory.

(15)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(16)

Komise by měla být oprávněna přijímat v naléhavých případech opatření nezbytná k řešení konkrétních praktických obtíží.

(17)

Restrukturalizační fond bude financovat opatření, která vzhledem k povaze restrukturalizačního mechanismu nespadají do kategorií výdajů uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005. Uvedené nařízení je proto nezbytné odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Dočasný restrukturalizační fond

1.   Zřizuje se dočasný fond pro restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu ve Společenství (dále jen „restrukturalizační fond“).

Restrukturalizační fond je součástí záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Od 1. ledna 2007 je součástí Evropského zemědělského záručního fondu (dále jen „EZZF“).

2.   Restrukturalizační fond financuje výdaje vyplývající z opatření stanovených v článcích 3, 6, 7, 8 a 9.

3.   Dočasná restrukturalizační částka uvedená v článku 11 představuje příjmy účelově vázané na restrukturalizační fond v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Veškeré částky, které jsou případně k dispozici v restrukturalizačním fondu po financování výdajů uvedených v odstavci 2, se vyčleňují pro EZZF.

4.   Toto nařízení se nevztahuje na nejvzdálenější regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„isoglukosou“ produkt získaný z glukosy nebo jejích polymerů obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních fruktosy;

2)

„inulinovým sirupem“ přímý produkt získaný hydrolýzou inulinu nebo oligofruktosy, obsahující v sušině nejméně 10 % hmotnostních volné fruktosy nebo fruktosy ve formě sacharosy a vyjádřený jako ekvivalent cukru/isoglukosy;

3)

„mezioborovou dohodou“:

a)

dohoda uzavřená na úrovni Společenství, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi skupinou vnitrostátních organizací podniků na jedné straně a skupinou vnitrostátních organizací prodejců na straně druhé,

b)

dohoda uzavřená, před uzavřením smlouvy o dodání, mezi podniky nebo organizací podniků uznanou příslušným členským státem na jedné straně a sdružením prodejců uznaným příslušným členským státem na straně druhé,

c)

neexistuje-li dohoda podle písmene a) nebo b), ustanovení práva obchodních společností a družstevního práva, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr,

d)

ustanovení práva obchodních společností a družstevního práva, pokud upravují podmínky, za kterých cukrovou řepu dodávají akcionáři nebo společníci společnosti vyrábějící cukr či členové družstva vyrábějícího cukr;

4)

„hospodářským rokem“ období začínající 1. října a končící 30. září následujícího roku. Hospodářský rok 2006/2007 začíná výjimečně 1. července 2006;

5)

„rafinerií zabývající se výhradně rafinací“ výrobní jednotka,

jejíž výhradní činností je rafinace dovezeného surového třtinového cukru

nebo

jež provedla v hospodářském roce 2004/2005 rafinaci nejméně 15 000 tun dovezeného surového třtinového cukru;

6)

„kvótou“ jakákoli kvóta na výrobu cukru, isoglukosy a inulinového sirupu přidělená podniku v souladu s čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 1 a 2 a článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (8).

Článek 3

Restrukturalizační podpora

1.   Každý podnik vyrábějící cukr, isoglukosu nebo inulinový sirup, jemuž byla přidělena kvóta k 1. července 2006, má nárok na restrukturalizační podporu na tunu kvóty, které se vzdal, za předpokladu, že se během jednoho z hospodářských roků 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010

a)

vzdá kvóty, kterou přidělil jednomu nebo více svým závodům, a plně demontuje dotyčná výrobní zařízení nebo závody,

b)

vzdá kvóty, kterou přidělil jednomu nebo více svým závodům, částečně demontuje dotyčná výrobní zařízení nebo závody a nevyužije zbývající dotyčná výrobní zařízení nebo závody k výrobě výrobků, na které se vztahuje společná organizace trhů v odvětví cukru,

nebo

c)

vzdá části kvóty, kterou přidělil jednomu nebo více svým závodům, a nevyužije dotyčná výrobní zařízení nebo závody k rafinaci surového cukru.

Poslední podmínka se nepoužije v případě

výlučně zpracovatelského závodu ve Slovinsku,

závodu zpracovávajícího výlučně cukrovou řepu v Portugalsku,

existujících k 1. lednu 2006.

Pro účely tohoto článku se demontáž výrobních zařízení během hospodářského roku 2005/2006 považuje za uskutečněnou v hospodářském roce 2006/2007.

2.   Restrukturalizační podpora se uděluje pro hospodářský rok, pro který se podnik vzdal kvót v souladu s odstavcem 1, a pouze na množství kvóty, které se vzdal, a nepřevádí se.

Kvóty se lze vzdát pouze po konzultacích provedených v rámci příslušných mezioborových dohod.

3.   Úplná demontáž výrobních zařízení vyžaduje

a)

konečné a úplné zastavení výroby cukru, isoglukosy a inulinového sirupu dotyčnými výrobnímu zařízeními,

b)

uzavření dotyčného závodu nebo závodů a demontáž jejich výrobních zařízení ve lhůtě uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. d)

a

c)

obnovení dobrého ekologického stavu lokality závodu a podporu přesunu pracovních sil ve lhůtě uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. f). Členské státy mohou požadovat, aby podniky uvedené v odstavci 1 přijal závazky nad rámec minimálních požadavků uložených právem Společenství. Tyto závazky však nesmějí omezovat fungování restrukturalizačního fondu jako nástroje.

4.   Částečná demontáž výrobních zařízení vyžaduje

a)

konečné a úplné zastavení výroby cukru, isoglukosy a inulinového sirupu dotyčnými výrobnímu zařízeními,

b)

demontáž výrobních zařízení, které nebudou využívány pro novou výrobu a byly určeny a používány k výrobě výrobků uvedených v písmenu a), ve lhůtě uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. e),

c)

obnovení dobrého ekologického stavu lokality závodu a podporu přesunu pracovních sil ve lhůtě uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. f), nakolik je to nutné z důvodu zastavení výroby výrobků uvedených v písmenu a). Členské státy mohou požadovat, aby podniky uvedené v odstavci 1 přijaly závazky nad rámec minimálních požadavků uložených právem Společenství. Tyto závazky však nesmějí omezovat fungování restrukturalizačního fondu jako nástroje.

5.   Výše restrukturalizační podpory na tunu kvóty, které se podnik vzdal, činí

a)

v případě uvedeném v odst. 1 písm. a):

730,00 EUR pro hospodářský rok 2006/2007,

730,00 EUR pro hospodářský rok 2007/2008,

625,00 EUR pro hospodářský rok 2008/2009,

520,00 EUR pro hospodářský rok 2009/2010;

b)

v případě uvedeném v odst. 1 písm. b):

547,50 EUR pro hospodářský rok 2006/2007,

547,50 EUR pro hospodářský rok 2007/2008,

468,75 EUR pro hospodářský rok 2008/2009,

390,00 EUR pro hospodářský rok 2009/2010;

c)

v případě uvedeném v odst. 1 písm. c):

255,50 EUR pro hospodářský rok 2006/2007,

255,50 EUR pro hospodářský rok 2007/2008,

218,75 EUR pro hospodářský rok 2008/2009,

182,00 EUR pro hospodářský rok 2009/2010.

6.   Částka ve výši nejméně 10 % příslušné restrukturalizační podpory stanovené v odstavci 5 se vyhrazuje pro

pěstitele cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky, kteří během období předcházejícího hospodářskému roku uvedenému v odstavci 2 dodávali tyto produkty pro výrobu cukru nebo inulinového sirupu v rámci příslušné kvóty, které se podnik vzdal,

a

smluvní poskytovatele strojů, kterými jsou fyzické nebo právnické osoby, jež na smluvním základě pracovaly se svými zemědělskými stroji pro pěstitele, pro produkty a v období, které jsou uvedeny v první odrážce.

Po konzultaci s dotčenými osobami určí členské státy použitelný procentní podíl a období uvedené v prvním pododstavci za předpokladu, že je zajištěna řádná ekonomická rovnováha mezi jednotlivými prvky plánu restrukturalizace uvedeného v čl. 4 odst. 3.

Členské státy poskytují podporu na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, přičemž přihlížejí ke ztrátám vyplývajícím z restrukturalizačního procesu.

Částka vyplývající z použití prvního a druhého pododstavce se odečte od použitelné částky uvedené v odstavci 5.

Článek 4

Žádost o restrukturalizační podporu

1.   Žádosti o restrukturalizační podporu se podávají příslušnému členskému státu do 31. ledna roku předcházejícího hospodářskému roku, během kterého se má kvóty vzdát.

Žádosti pro hospodářský rok 2006/2007 se však podávají do 31. července 2006.

2.   Žádosti o restrukturalizační podporu musí obsahovat

a)

plán restrukturalizace;

b)

potvrzení, že plán restrukturalizace byl připraven za konzultací s pěstiteli cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky;

c)

závazek vzdát se příslušné kvóty v daném hospodářském roce;

d)

v případě uvedeném v čl. 3 odst. 1 písm. a) závazek k úplné demontáži výrobních zařízení ve lhůtě stanovené příslušným členským státem;

e)

v případě uvedeném v čl. 3 odst. 1 písm. b) závazek k částečné demontáži výrobních zařízení ve lhůtě stanovené příslušným členským státem a k nevyužívání výrobní lokality a zbývajících výrobních zařízení k výrobě výrobků, na které se vztahuje společná organizace trhů v odvětví cukru;

f)

v případech uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) závazek ke splnění požadavků stanovených v čl. 3 odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. c) ve lhůtě stanovené příslušným členským státem;

g)

v případě uvedeném v čl. 3 odst. 1 písm. c) závazek k nevyužívání výrobních zařízení k rafinaci surového cukru.

Dodržování závazků podle písmen c) až g) je podmíněno rozhodnutím o udělení podpory uvedeným v čl. 5 odst. 1.

3.   Plán restrukturalizace uvedený v odst. 2 písm. a) musí obsahovat nejméně tyto prvky:

a)

uvedení záměrů a zamýšlených opatření, které prokazují vzájemnou řádnou ekonomickou rovnováhu a soulad s cíli restrukturalizačního fondu a politiky rozvoje venkova v příslušném regionu, jak byly schváleny Komisí,

b)

podpora, která má být poskytnuta pěstitelům cukrové řepy, cukrové třtiny nebo čekanky a případně i smluvním poskytovatelům strojů v souladu s čl. 3 odst. 6,

c)

úplný technický popis příslušných výrobních zařízení,

d)

obchodní plán podrobně uvádějící způsoby, harmonogram a náklady na uzavření dotyčného závodu nebo závodů a na úplnou nebo částečnou demontáž výrobních zařízení,

e)

případné plánované investice,

f)

sociální plán podrobně uvádějící plánovaná opatření, zejména pokud jde o přeškolování, přesun dotčených zaměstnanců na nová pracovní místa a jejich předčasný odchod do důchodu, a případně zvláštní vnitrostátní požadavky stanovené v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. c) nebo odst. 4 písm. c),

g)

plán ochrany životního prostředí uvádějící plánovaná opatření, zejména pokud jde o povinné závazky v oblasti životního prostředí, a případně zvláštní vnitrostátní požadavky stanovené v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. c) nebo odst. 4 písm. c),

h)

finanční plán uvádějící veškeré náklady v souvislosti s plánem restrukturalizace.

Článek 5

Rozhodnutí o restrukturalizační podpoře a kontrolách

1.   Členské státy rozhodnou o udělení restrukturalizační podpory do konce února předcházejícího hospodářskému roku uvedeném v čl. 3 odst. 2. Rozhodnutí pro hospodářský rok 2006/2007 se však přijme do 30. září 2006.

2.   Restrukturalizační podpora se poskytuje, pokud dotčený členský stát po důkladném ověření zjistí, že

žádost obsahuje prvky uvedené v čl. 4 odst. 2,

plán restrukturalizace obsahuje prvky uvedené v čl. 4 odst. 3,

opatření a činnosti popsané v plánu restrukturalizace jsou v souladu se souvisejícími právními předpisy Společenství a členských států

a

podle informací získaných z Komise jsou v restrukturalizačním fondu k dispozici nezbytné finanční prostředky.

3.   Pokud není splněna jedna nebo více podmínek stanovených v prvních třech odrážkách odstavce 2, vrátí se žádost o restrukturalizační podporu žadateli. Žadatel j vyrozuměn o podmínkách, které nejsou dodrženy. Žadatel pak může svou žádost stáhnout nebo doplnit.

4.   Bez ohledu na závazky v oblasti dozoru uvedené v nařízení (ES) č. 1290/2005 členské státy sledují, kontrolují a ověřují provádění restrukturalizační podpory, kterou schválí.

Článek 6

Diverzifikační podpora

1.   Podpora diverzifikačních opatření v regionech dotčených restrukturalizací cukrovarnického průmyslu může být poskytována v jakémkoli členském státe v poměru ke kvótě na cukr, které se vzdaly podniky usazené v daném členském státě v jednom z hospodářských roků 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010.

2.   Celková výše podpory dostupné členskému státu činí

109,50 EUR na tunu kvóty na cukr, které se podniky vzdaly, v hospodářském roce 2006/2007;

109,50 EUR na tunu kvóty na cukr, které se podniky vzdaly, v hospodářském roce 2007/2008;

93,80 EUR na tunu kvóty na cukr, které se podniky vzdaly, v hospodářském roce 2008/2009;

78 EUR na tunu kvóty na cukr, které se podniky vzdaly, v hospodářském roce 2009/2010.

3.   Členské státy, které rozhodnou o poskytování diverzifikační podpory uvedené v odstavci 1 nebo přechodné podpory uvedené v článku 9, zavedou národní restrukturalizační programy popisující diverzifikační opatření, která mají být přijata v dotčených regionech, a uvědomí o těchto programech Komisi.

4.   Aby bylo na diverzifikační opatření možné poskytovat podporu uvedenou v odstavci 1, musí být bez ohledu na odstavec 5 v souladu s jedním nebo více opatřeními předpokládanými podle osy 1 a osy 3 nařízení (ES) č. 1698/2005.

Členské státy stanoví kritéria k odlišení opatření, pro která je možné poskytovat diverzifikační podporu, od opatření, pro která je možné poskytovat podporu Společenství podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

Podpora uvedená v odstavci 1 nesmí být vyšší než stropy pro příspěvky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) stanovené v čl. 70 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 1698/2005.

5.   Na diverzifikační opatření, která se liší od opatření plánovaných podle osy 1 a osy 3 nařízení (ES) č. 1698/2005, lze poskytovat podporu uvedenou v odstavci 1 za předpokladu, že jsou v souladu s kritérii stanovenými v čl. 87 odst. 3 Smlouvy, a zejména s intenzitami podpory a kritérii způsobilosti stanovenými v pokynech Komise k státní podpoře v zemědělství.

6.   Členské státy neposkytují vnitrostátní podporu ve vztahu k diverzifikačním opatřením stanoveným v tomto článku. Pokud by však stropy uvedené v odst. 4 třetím pododstavci umožňovaly poskytnutí diverzifikační podpory ve výši 100 %, poskytne dotyčný členský stát příspěvek ve výši nejméně 20 % způsobilých výdajů. V tom případě se články 87, 88 a 89 Smlouvy nepoužijí.

Článek 7

Dodatečná diverzifikační podpora

1.   Celková výše podpory dostupné členskému státu v souladu s čl. 6 odst. 2 se zvyšuje o

50 %, jakmile se podniky vzdají kvóty na cukr stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 pro tento členský stát nejméně z 50 %, avšak méně než ze 75 %,

dalších 25 %, jakmile se podniky vzdají kvóty na cukr stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 pro tento členský stát nejméně z 75 %, avšak méně než ze 100 %,

dalších 25 %, jakmile se podniky vzdají celé kvóty na cukr stanovené v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 pro tento členský stát.

Každé zvýšení je k dispozici v hospodářském roce, ve němž dosáhne množství kvóty na cukr pro členský stát, které se podniky vzdaly, 50, 75 nebo 100 %.

2.   Příslušný členský stát rozhoduje o tom, zda se podpora odpovídající zvýšení stanovená v odstavci 1 poskytne na diverzifikační opatření uvedená v čl. 6 odst. 1 nebo pěstitelům cukrové řepy nebo cukrové třtiny, kteří zastavují svou produkci v regionech dotčených restrukturalizací. Podpora pěstitelům se poskytuje na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

Článek 8

Přechodná podpora rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací

1.   Rafineriím zabývajícím se výhradně rafinací se poskytuje přechodná podpora, aby se jim umožnilo přizpůsobit se restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu ve Společenství.

2.   K tomuto účelu se uvolňuje částka 150 milionů EUR na celkovou dobu čtyř hospodářských let 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010.

Částka stanovená v prvním pododstavci se rozděluje takto:

94,3 milionu EUR pro rafinerie zabývající se výhradně rafinací ve Spojeném království,

24,4 milionu EUR pro rafinerie zabývající se výhradně rafinací v Portugalsku,

5 milionů EUR pro rafinerie zabývající se výhradně rafinací ve Finsku,

24,8 milionu EUR pro rafinerie zabývající se výhradně rafinací ve Francii,

1,5 milionu EUR pro rafinerie zabývající se výhradně rafinací ve Slovinsku.

3.   Podpora se poskytuje na základě obchodního plánu schváleného členským státem týkajícího se přizpůsobení situace v dané rafinerii zabývající se výhradně rafinací restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu.

Členské státy poskytují podporu na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

Článek 9

Přechodná podpora některým členským státům

V souvislosti s národním programem restrukturalizace uvedeným v čl. 6 odst. 3

a)

se Rakousku poskytuje podpora nejvýše ve výši 9 milionů EUR pro investice do středisek pro sběr cukrové řepy a do jiné logistické infrastruktury potřebné v důsledku restrukturalizace;

b)

se Švédsku poskytuje podpora nejvýše ve výši 5 milionů EUR pro přímý nebo nepřímý prospěch pěstitelů cukrové řepy na Gotlandu a Ölandu, kteří zastavují produkci cukru jakožto součást restrukturalizačního procesu tohoto členského státu.

Článek 10

Finanční stropy

1.   Veškeré podpory uvedené v článcích 3, 6, 7, 8 a 9 nárokované na kterýkoli z hospodářských roků 2006/2007, 2007/2008, 2008/2009 a 2009/2010 se poskytují pouze v rámci stropu rozpočtových položek dostupných v restrukturalizačním fondu.

2.   Pokud na základě žádostí podaných pro určitý hospodářský rok, které příslušný členský stát shledá způsobilými, přesáhne celková výše restrukturalizační podpory strop pro daný hospodářský rok, zakládá se udělení podpory na časovém pořadí podaných žádostí o podporu (zásada „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“).

3.   Podpory uvedené v článcích 6, 7, 8 a 9 jsou nezávislé na podpoře uvedené v článku 3.

4.   Restrukturalizační podpora uvedená v článku 3 se vyplácí ve dvou splátkách:

40 % v červnu daného hospodářského roku uvedeného v čl. 3 odst. 2

a

60 % v únoru následujícího hospodářského roku.

Komise se však může rozhodnout, že splátku uvedenou v prvním pododstavci druhé odrážce tohoto odstavce rozdělí na dvě platby takto:

první platba v únoru následujícího hospodářského roku

a

druhá platba později, až budou do restrukturalizačního fondu převedeny nezbytné finanční prostředky.

5.   Komise může rozhodnout o odložení platby podpor uvedených v článcích 6, 7, 8 a 9, dokud nejsou do restrukturalizačního fondu převedeny nezbytné finanční prostředky.

Článek 11

Dočasná restrukturalizační částka

1.   Dočasná restrukturalizační částka se vyplácí na hospodářský rok za tunu kvóty podle podniků, kterým byla kvóta přidělena.

Kvóty, kterých se podnik vzdal od daného hospodářského roku v souladu s čl. 3 odst. 1, nejsou předmětem platby dočasné restrukturalizační částky pro běžný hospodářský rok a následující hospodářské roky.

2.   Dočasná restrukturalizační částka pro cukr a inulinový sirup činí

126,40 EUR na tunu kvóty pro hospodářský rok 2006/2007,

173,80 EUR na tunu kvóty pro hospodářský rok 2007/2008,

113,30 EUR na tunu kvóty pro hospodářský rok 2008/2009.

Dočasná restrukturalizační částka na hospodářský rok pro isoglukosu se stanoví ve výši 50 % částek stanovených v prvním pododstavci.

3.   Členské státy jsou odpovědné Společenství za dočasnou restrukturalizační částku, která se vybírá na jejich území.

Členské státy uhradí dočasnou restrukturalizační částku do restrukturalizačního fondu ve dvou splátkách takto:

60 % do 31. března běžného hospodářského roku

a

40 % do 30. listopadu následujícího hospodářského roku.

4.   Není-li dočasná restrukturalizační částka uhrazena přede dnem splatnosti, odečte Komise po konzultaci s Výborem pro zemědělské fondy částku rovnající se neuhrazené restrukturalizační částce od měsíčních záloh na hrazení výdajů uskutečněných dotčeným členským státem podle čl. 14 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005. Před přijetím rozhodnutí poskytne Komise členským státům příležitost předložit připomínky ve lhůtě dvou týdnů. Článek 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 (9) se nepoužije.

5.   Celkovou výši dočasných restrukturalizačních částek, které mají být uhrazeny v souladu s odstavcem 3, rozdělí členský stát během daného hospodářského roku mezi podniky na svém území podle přidělených kvót.

Podniky uhradí dočasné restrukturalizační částky ve dvou splátkách takto:

60 % do konce února běžného hospodářského roku

a

40 % do 31. října následujícího hospodářského roku.

Článek 12

Prováděcí pravidla

Podrobná pravidla k tomuto nařízení, zejména pokud jde o požadavky uvedené v článku 3 a opatření nezbytná pro vyřešení přechodných obtíží, se přijímají postupem podle článku 13 nařízení (ES) č. 1258/1999, nebo od 1. ledna 2007 postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 13

Zvláštní opatření

Opatření, která jsou v naléhavém případě nezbytná i opodstatněná z důvodu řešení praktických konkrétních obtíží, se přijímají postupem podle článku 13 nařízení (ES) č. 1258/1999, nebo od 1. ledna 2007 postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Tato opatření se mohou odchylovat od některých částí tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytné míře a po dobu nezbytně nutnou.

Článek 14

Změny nařízení (ES) č. 1290/2005

Nařízení (ES) č. 1290/2005 se mění takto:

1)

V čl. 3 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e)

restrukturalizační podpora, diverzifikační podpora, dodatečná diverzifikační podpora a přechodná podpora stanovené v článcích 3, 6, 7, 8 a 9 nařízení (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (10).

2)

Článek 34 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)

dočasné restrukturalizační částky vybírané podle nařízení (ES) č. 320/2006“

b)

v odstavci 2 se slova „Částky uvedené v odst. 1 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „Částky uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c)“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3.

Toto nařízení se použije obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1.“

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2006. Články 12 a 13 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. února 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL


(1)  Stanovisko ze dne 19. ledna 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 26. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1290/2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1

(5)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(9)  Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.

(10)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42.“