[pic] | EVROPSKÁ KOMISE | V Bruselu dne 4.4.2011 KOM(2011) 162 v konečném znění 2011/0070 (APP) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o elektronickém zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie DŮVODOVÁ ZPRÁVA SOUVISLOSTI NÁVRHU Obecné souvislosti Úřední věstník Evropské unie zajišťuje oficiální zveřejňování právních a jiných aktů Evropské unie. V tištěné podobě se vydává od roku 1958 a od roku 1998 je k dispozici také na internetu. V posledních letech stále více lidí nahlíží do Úředního věstníku Evropské unie na internetu, protože je to pohodlné a rychlé, zatímco počet zájemců o tištěné vydání klesá. Jelikož je však tištěné vydání v současné době považováno za jediné platné a právně závazné, vymáhání práv a povinností na základě elektronické verze Úředního věstníku Evropské unie zatím není možné. Soudní dvůr Evropské unie to jasně vyjádřil ve věci Skoma-Lux[1]. Podle soudu „… takové zpřístupnění právních předpisů (tedy na internetu) nemůže být, při neexistenci jakékoliv právní úpravy v tomto ohledu v právu Společenství , rovnocenné řádnému vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie“ . Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Článek 297 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že se legislativní a nelegislativní akty přijaté v podobě nařízení a směrnic, které jsou určeny všem členským státům, nebo v podobě rozhodnutí, ve kterých není uvedeno, komu jsou určena, vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie . Legislativní akty přijaté řádným legislativním postupem podepisuje předseda Evropského parlamentu a předseda Rady, zatímco ostatní akty podepisuje předseda orgánu, který je přijal. Tyto akty vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení. Rozhodnutí 2009/496/ES, Euratom[2] stanoví podrobněji způsob, jakým orgány plní svou povinnost zveřejňovat legislativní texty. Zveřejňováním Úředního věstníku Evropské unie je pověřen interinstitucionální úřad, Úřad pro publikace. Ten také ručí za autentičnost zveřejnění. Cíle návrhu Cílem návrhu je rozšířit přístup k právním předpisům Evropské unie a umožnit každému (odborníkům v oblasti práva i široké veřejnosti) opírat se o elektronické vydání Úředního věstníku Evropské unie jako jeho oficiální a autentickou verzi. Pokud by bylo elektronické vydání Úředního věstníku Evropské unie uznáno jako platné zveřejnění, mohli by mít všichni občané Evropské unie k právu Evropské unie přístup prakticky současně okamžitě po jeho zveřejnění. Bylo by také hospodárnější, jelikož nahlížení do elektronické verze by bylo bezplatné. Rovněž by se tím usnadnil přístup pro lidi žijící v zeměpisně méně dostupných regionech v Evropě. Zlepšení přístupu je navíc podporováno cíli strategie „EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[3], která usiluje o zajištění širokopásmového připojení pro všechny do roku 2013. Cílem návrhu je rovněž zvýšit právní jistotu oproti současné situaci, kdy zveřejňování online slouží pouze pro informaci, zatímco by bylo možné požívat práv a vymáhat závazky na základě jejich zveřejnění v autentické elektronické verzi Úředního věstníku Evropské unie . Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Návrh je v plném souladu s politikami Unie a zejména s její stěžejní iniciativou „Digitální agenda pro Evropu“[4], která byla představena v souvislosti se strategií EVROPA 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Cílem Digitální agendy je maximalizovat hospodářský a společenský přínos informačních technologií. Zdůrazňuje úlohu veřejných orgánů v podpoře digitálního trhu. V této souvislosti přístup k právnímu obsahu online stimuluje rozvoj jednotného digitálního trhu, jelikož by takto zpřístupněné informace veřejného sektoru vedly k zavádění inovačních služeb online. Návrh je rovněž v souladu s cíli evropského akčního plánu „eGovernment“ na období 2011–2015[5], podle něhož by členské státy a Komise měly poskytovat online přístup k informacím týkajícím se vládních zákonů a nařízení, politik i financí. VÝSLEDKY NEFORMÁLNÍCH KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADU Konzultace zúčastněných stran Evropské orgány a instituce jsou zastoupeny v řídícím výboru Úřadu pro publikace. Úkolem tohoto výboru je dohled nad strategickým rozvojem činnosti úřadu. Zainteresované orgány a instituce v rámci tohoto fóra záležitost projednaly a vyjádřily podporu pro to, aby bylo elektronické vydání Úředního věstníku Evropské unie stanoveno jako autentické. Členské státy byly v otázce právně závazného elektronického vydání Úředního věstníku Evropské unie rovněž konzultovány, a to prostřednictvím pracovní skupiny pro e-právo v Radě. Generální sekretariát Komise předal Radě dne 30. července 2010 pracovní dokument, který byl projednáván na dvou zasedáních pracovní skupiny pro právo online, která se konala dne 21. září a 26. října 2010. Připomínky členských států vyjadřovaly právně platnému elektronickému zveřejňování silnou podporu[6]. Panovala však neshoda, pokud jde o pokračování právní hodnoty tištěné verze. Připomínky se týkaly: - volby výlučně elektronického zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie , čemuž by případně mohlo předcházet přechodné období, kdy by byl Úřední věstník souběžně zveřejňován v tištěné a elektronické podobě, - nákladů na tisk Úředního věstníku Evropské unie v případě volby souběžného šíření tištěného i elektronického vydání, - rizika nesouladu mezi tištěným a elektronickým vydáním a potřeby zavést jasná pravidla pro řešení nesrovnalostí či pro stanovení platné verze, - úlohy, již by mohlo v omezené míře tištěné vydání mít při šíření právních předpisů EU lidem, kteří nemají přístup k elektronickému vydání. Při přípravě tohoto návrhu Komise ke všem vyjádřeným připomínkám přihlížela. Zpočátku bylo upřednostňováno souběžné zveřejňování v tištěné a elektronické podobě, které by bylo právně rovnocenné. Mělo se za to, že se tak nejlépe zajistí co nejširší přístup k právu EU pro všechny evropské občany. Praktické zkušenosti členských států však naznačují, že přínosy tohoto způsobu by byly nepatrné a nevyvážily by další související komplikace. Rovněž bylo poukázáno na to, že se lidé žijící v zeměpisně méně přístupných oblastech při opatřování tištěné verze potýkají s obtížemi a zpožděním a že autentické elektronické vydání by jim přístup k právu EU usnadnilo. Návrh nařízení stanoví, že Úřední věstník Evropské unie má být zveřejňován v elektronické podobě, která má právní účinek. Elektronické zveřejňování je v souladu s cílem stanoveným ve strategii Evropa 2020 i ve stěžejní iniciativě Digitální agenda pro Evropu, podle níž by mělo být do roku 2013 zajištěno širokopásmové připojení pro všechny. Navrhovaný systém uvádí do rovnováhy otázku dostupnosti a jednoduchosti: - na straně jedné platné elektronické zveřejnění umožní obecnější šíření než tištěná verze. V posledních letech jasně došlo ke snížení počtu odběratelů tištěného vydání Úředního věstníku Evropské unie , ale využívání internetu se v Evropské unii zvyšuje – podle Eurostatu mělo v roce 2010 přístup k internetu 70 % domácností a v roce 2009 94 % podniků. Nahlížení do elektronického vydání Úředního věstníku Evropské unie by navíc bylo bezplatné a oproti tištěnému vydání příznivější, neboť náklady na tisk a zaslání tištěné verze hradí veřejnost. Nicméně pro jistotu je lidem se zdravotním postižením poskytován přístup k Úřednímu věstníku Evropské unie ve zvláštním elektronickém formátu, a lidem, kteří z jakéhokoliv jiného důvodu nemají přístup k elektronickému zveřejnění, se bude vždy nabízet možnost získat tištěnou verzi „na požádání“, avšak bez právní hodnoty (tj. pouze pro informaci), a to buď prostřednictvím Úřadu pro publikace nebo vytištěním z internetu, - na straně druhé je systém jednodušší, jelikož již nejsou zapotřebí potenciálně složitá pravidla pro řešení nesrovnalostí mezi rovnocenným autentickým tištěným a elektronickým vydáním. Posouzení pravděpodobného dopadu návrhu Komise na základě analýzy posoudila tři možnosti pro zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie: - možnost č. 1: zachování současného stavu, kdy se za platné zveřejnění považuje pouze tištěná verze a online verze Úředního věstníku Evropské unie slouží pouze k informačním účelům, - možnost č. 2: výlučné online zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie , - možnost č. 3: souběžné zveřejňování verze tištěné a verze online, které by byly z právního hlediska rovnocenné a měly by stejný právní účinek. Stanovení právní hodnoty elektronického vydání bude mít významný přínos, jelikož: - bude přístup k právním předpisům EU díky němu širší, snazší a bezprostřední, - je přístup k elektronickému vydání bezplatný a možný v kteroukoliv dobu, - by takovéto elektronické zveřejňování bylo v souladu s prioritami Digitálního agendy, na níž se dohodly orgány EU, a stimulovalo by přijímání služeb online. PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU Hlavní ustanovení návrhu Podle tohoto návrhu by elektronické zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie bylo rovnocenné platnému zveřejnění. Tištěné vydání by však bylo dostatečné pro zajištění právních účinků zveřejnění v případě technického, výjimečného a dočasného nepředvídaného přerušení elektronického zveřejňování (např. v důsledku počítačových útoků, neočekávaného selhání technického vybavení), které trvá déle než jeden den. Vydání Úředního věstníku Evropské unie vydané za takových okolností tiskem musí být zveřejněno v elektronické podobě, jakmile se funkce technického systému obnoví. Tištěná verze musí uvádět datum zveřejnění, ale následné elektronické vydání bude v případě nesrovnalostí rozhodující. Návrh se rovněž zabývá technickými požadavky, jež musí elektronické zveřejňování splňovat, aby bylo rovnocenné řádnému vyhlášení, a stanoví pravomoci Úřadu pro publikace v této oblasti. Právní základ Článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zásada proporcionality Působnost návrhu je omezena na elektronické zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie a na technické podmínky, za nichž může být rovnocenné řádnému vyhlášení. Volba nástrojů Nařízení je jediným vhodným nástrojem, jelikož je přímo použitelné ve všech členských státech. Evropští občané by měli mít rovný přístup k právu EU, a proto je třeba zajistit přístup k elektronickému vydání Úředního věstníku Evropské unie stejným způsobem a za stejných podmínek pro všechny občany Evropské unie. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Stanovení právně platného zveřejnění Úředního věstníku Evropské unie v elektronické podobě nemá žádné rozpočtové důsledky. Technická infrastruktura podporující elektronické zveřejňování však vyžaduje investice související s informačními technologiemi. V rámci správní autonomie byly v roce 2009 provedeny výdaje ve výši 38 000 EUR na zavedení a vyzkoušení technického systému před zveřejněním Úředního věstníku Evropské unie v elektronické podobě jakožto autentické verze. Další investice do rozvoje a náklady na údržbu a provoz systému ponesou všechny orgány, jelikož ony jsou povinny zveřejňovat právní texty. Metoda výpočtu rozdělovacího klíče je založena na počtu stránek Úředního věstníku řady L a řady C vyprodukovaných pro jednotlivé orgány za rok n–2. Klíč na rok 2011 byl stanoven na základě hodnot z roku 2009: - Evropská komise: 47,64 %, - Rada Evropské unie: 21,96 %, - Evropský parlament: 21,94 %, - Hospodářský a sociální výbor: 3,29 %, - Soudní dvůr Evropské unie: 3,17 %, - Účetní dvůr: 1,25 %, - Výbor regionů: 0,75 %. Rozpočtová ustanovení je třeba provést v souladu s tímto rozdělovacím klíčem. 2011/0070 (APP) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o elektronickém zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 352 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, s ohledem na souhlas Evropského parlamentu[7], v souladu se zvláštním legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: 1. Článek 297 Smlouvy se zabývá zveřejňováním Úředního věstníku Evropské unie a vstupem v platnost právních aktů Unie. 2. Tištěné vydání Úředního věstníku Evropské unie ve všech úředních jazycích Unie je v současné době jediným právně závazným vydáním, přestože je také k dispozici online. 3. Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů 2009/496/ES, Euratom ze dne 26. června 2009 o organizaci a způsobu práce Úřadu pro publikace Evropské unie[8] zajišťuje, aby tento úřad umožňoval těmto orgánům plnit jejich povinnosti, pokud jde o zveřejňování právních textů. 4. Z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-161/06 Skoma-Lux, s.r.o. v. Celní ředitelství Olomouc [9] vyplývá, že právní akty Unie nelze vůči jednotlivcům vymáhat, pokud nebyly řádně zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie , a zpřístupnění právních předpisů na internetu nemůže být, při neexistenci jakékoliv právní úpravy v tomto ohledu v právu Unie, rovnocenné platnému vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . 5. Pokud by se zveřejnění Úředního věstníku Evropské unie v elektronické podobě stalo platným zveřejněním, umožnilo by to rychlejší a hospodárnější přístup k právu Unie. 6. Sdělení Komise o Digitální agendě pro Evropu[10] upozorňuje na to, že online přístup k právnímu obsahu prospívá rozvoji digitálního vnitřního trhu, což má hospodářský i společenský přínos. 7. Je tedy třeba stanovit pravidla zajišťující autentičnost, úplnost a nezměnitelnost elektronického zveřejnění Úředního věstníku Evropské unie . 8. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy[11] stanoví právní účinky elektronických podpisů jako prostředku pro ověření pravosti. K zajištění úplnosti, autentičnosti a nezměnitelnosti elektronického Úředního věstníku Evropské unie poskytuje zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaných osvědčeních a vytvořený prostředky pro bezpečné vytváření podpisů v souladu s uvedenou směrnicí pro veřejnost dostatečné záruky. 9. Přístup k webové stránce EUR-Lex má být zajištěn s ohledem na závazky k ochraně osob se zdravotním postižením v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím[12]. 10. V souladu se zásadou proporcionality, která je stanovena v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle, jímž je umožnit všem evropským občanům opírat se o elektronické zveřejnění Úředního věstníku Evropské unie . Jeho působnost je totiž omezena na stanovení takového zveřejnění autentickým stejně, jako je v současné době autentické tištěné zveřejnění. 11. Smlouva nestanoví k přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci, než jsou pravomoci uvedené v článku 352, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 12. Úřední věstník Evropské unie se v souladu s tímto nařízením zveřejňuje v elektronické podobě v úředních jazycích Unie. 13. Úřední věstník Evropské unie zveřejněný v elektronické podobě, dále jen elektronické vydání Úředního věstníku , je autentické a má právní účinky. Článek 2 14. Elektronické vydání Úředního věstníku musí být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaných osvědčeních a vytvořeným prostředky pro bezpečné vytváření podpisů v souladu se směrnicí 1999/93/ES. Kvalifikovaná osvědčení a jejich prodloužení se zveřejňují na webové stránce EUR-Lex, tak aby veřejnost mohla ověřit daný zaručený elektronický podpis i autentičnost elektronického vydání Úředního věstníku . 15. Elektronické vydání Úředního věstníku uvádí informace o datu, kdy bylo zveřejněno. 16. Elektronické vydání Úředního věstníku je zpřístupňováno veřejnosti na webové stránce EUR-Lex na neomezenou dobu. Nahlížení do něj je bezplatné. 17. Webová stránka EUR-Lex je přístupná všem uživatelům. Úřední věstník Evropské unie je přístupný také osobám se zdravotním postižením, a to v alternativním elektronickém formátu, který nemá právní účinky. Tato alternativní verze je rovněž k dispozici v archivech. Článek 3 18. Úřad pro publikace může pokračovat v tisku Úředního věstníku Evropské unie . Aniž je dotčen čl. 4 odst. 2, výtisky nejsou autentické a nemají právní účinky. 19. Za výtisky Úředního věstníku Evropské unie je účtován poplatek, který odpovídá nákladům na tisk a dopravu. Článek 4 20. V případě nedostupnosti elektronického vydání Úředního věstníku v důsledku nepředpokládaného a výjimečného selhání informačního systému v Úřadu pro publikace musí být přístup k němu co nejdříve obnoven. 21. Není-li možné přístup obnovit do jednoho pracovního dne, zveřejní se Úřední věstník Evropské unie v tištěném vydání, které má právní účinky. Odpovídající elektronické vydání Úředního věstníku se zveřejní co nejdříve po obnovení provozu informačního systému. 22. Datem zveřejnění právních aktů zveřejněných v souladu s odstavcem 2 je datum zveřejnění tištěného vydání. V případě nesrovnalostí mezi elektronickým vydáním Úředního věstníku a tištěným vydáním zveřejněným podle odstavce 2 je rozhodující elektronické vydání. Článek 5 23. Pokud jde o elektronické vydání Úředního věstníku , pravomoci Úřadu pro publikace zahrnují: 24. zveřejňování elektronického vydání Úředního věstníku a zaručení jeho autentičnosti; 25. realizaci, správu a údržbu informačního systému, který produkuje elektronické vydání, a aktualizaci tohoto systému v souladu s budoucím technickým rozvojem; 26. realizaci a rozšiřování technického zařízení k zajištění dostupnosti elektronického vydání Úředního věstníku pro všechny uživatele; 27. zavedení vnitřních pravidel pro bezpečnost a přístup, pokud jde o informační systém, který produkuje elektronické vydání Úředního věstníku ; 28. uchovávání a archivaci elektronických souborů a nakládání s nimi v souladu s budoucím technickým vývojem. 29. Úřad pro publikace vykonává pravomoci uvedené v odstavci 1 v souladu s rozhodnutím 2009/496/ES, Euratom. Článek 6 Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2012. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V […] dne […] Za Radu předseda LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.6. Doba trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém řízení a kontroly 2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU Název návrhu/podnětu Návrh nařízení Rady o elektronickém zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB Nevztahuje se, jelikož se návrh týká správních výdajů Komise a dalších orgánů, které musí zveřejňovat své přijaté akty v Úředním věstníku Evropské unie . Povaha návrhu/podnětu Nevztahuje se na tento návrh. Cíle Víceleté strategické cíle Evropské unie sledované návrhem/podnětem Návrh přispívá k dosažení cíle, kterým je rozvoj jednotného trhu pro online obsah, jak je stanoveno ve stěžejní iniciativě „Digitální agenda pro Evropu“ předložené v rámci strategie EVROPA 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB Specifický cíl Podporovat publikace a informační služby online pro občany, podniky a cílové skupiny (odborníky v právní oblasti). Příslušné aktivity ABM/ABB Nevztahuje se na tento návrh. Očekávané výsledky a dopady Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny. Návrh je zaměřen na občany a podniky EU, kteří by se měli těšit bezplatnému, bezprostřednímu a zjednodušenému přístupu k autentickému vydání právních předpisů Evropské unie. Ukazatele výsledků a dopadů Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat. Ukazatele výsledků, které je třeba sledovat v průběhu provádění návrhu, jsou: – počet „návštěv“ právně platného elektronického vydání Úředního věstníku Evropské unie , – počet objednávek tištěného vydání ve srovnání s počtem předplatitelů z doby, kdy elektronické zveřejnění nemělo právní hodnotu, – počet stížností podaných Úřadu pro publikace v souvislosti s obtížemi při přístupu k právně platnému elektronickému vydání Úředního věstníku Evropské unie z důvodů spojených s informačním systémem v Úřadu pro publikace. Odůvodnění návrhu/podnětu Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Cílem návrhu je zvýšit právní jistotu tím, že se umožní uplatňování nebo prosazování práv a povinností podle práva Evropské unie na základě autentického elektronického vydání Úředního věstníku Evropské unie . Přístup k právně platnému elektronickému vydání by měl být zaručen ve chvíli vstupu návrhu v platnost. Přidaná hodnota ze zapojení EU Jelikož se návrh týká podoby zveřejňování práva Evropské unie, lze náležité kroky přijmout pouze na úrovni Evropské unie. Volba nástroje navíc odráží potřebu zajistit rovné podmínky přístupu pro všechny občany Evropské unie. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti Úřední věstník Evropské unie byl dříve zveřejňován v elektronické podobě pouze pro informaci. Následný trend, kdy je stále více nahlíženo do jeho elektronického vydání, je v souladu s hlavní orientací návrhu. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji Nevztahuje se na tento návrh. Doba trvání akce a finanční dopad ( Časově omezený návrh/podnět x Časově neomezený návrh/podnět - Provádění s obdobím rozběhu od YYYY do YYYY, - poté plné fungování. Předpokládaný způsob řízení x Přímé centralizované řízení Úřadem pro publikace jménem orgánů zastoupených v řídícím výboru tohoto úřadu, viz bod 2.1. ( Nepřímé centralizované řízení ze strany subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu ( Sdílené řízení s členskými státy ( Decentralizované řízení s třetími zeměmi ( Společné řízení s mezinárodními organizacemi Poznámky Nevztahuje se na tento návrh. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ Pravidla pro sledování a podávání zpráv Upřesněte četnost a podmínky. Navrhuje se, aby elektronické zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie zajišťoval Úřad pro publikace v souladu s rozhodnutím 2009/496/ES, Euratom, a tudíž s ohledem na pravidla pro sledování a podávání zpráv, jež uvedené rozhodnutí stanoví. Systém řízení a kontroly Zjištěná rizika Existuje riziko technických obtíží v informačním systému Úřadu pro publikace. V důsledku těchto obtíží by mohlo být elektronické vydání nedostupné. V takových případech, a pokud není možné přístup obnovit za jeden pracovní den, bude tištěné vydání rovnocenné platnému zveřejnění. Další zjištěné riziko souvisí s bezpečností. Je proto nutné, aby Úřad pro publikace zavedl v souladu s rozhodnutím 2009/496/ES, Euratom pro informační systém vnitřní bezpečnostní a přístupová pravidla. Předpokládané metody kontroly Nevztahuje se na tento návrh. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Nevztahuje se na tento návrh. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie - Stávající rozpočtové linie výdajů Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek | číslo [název………………………...……….] | RP/NRP ([13]) | zemí ESVO[14] | kandidátských zemí[15] | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení | 5 | Komise: 26011101 [Úřední věstník (L a C)] Evropský parlament: 3240 [Úřední věstník] Rada: 2211 [Úřední věstník] Soudní dvůr: 2740 [Úřední věstník] Účetní dvůr: 2740 [Úřední věstník] Hospodářský a sociální výbor: 2604 [Úřední věstník] Výbor regionů: 2604 [Úřední věstník] | NRP | NE | NE | NE | NE | Odhadovaný dopad na výdaje Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce | 5 | „Správní náklady“ | v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 | ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) | - Článek 502 | p.m |p.m |p.m |p.m |p.m | | | | |U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie. 26011101 Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy. V současné době představuje zdroj příjmů předplatné a objednávky tištěného vydání Úředního věstníku Evropské unie . Až se elektronické vydání stane jediným zveřejněním s právní hodnotou, klesne počet předplatných a přiblíží se nule. [1] Rozsudek ze dne 11. prosince 2007 ve věci C- 161/06, Skoma-Lux, s.r.o. v. Celní ředitelství Olomouc (Sb. rozh. 2007, s. I-10841). [2] Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů 2009/496/ES, Euratom o organizaci a způsobu práce Úřadu pro publikace Evropské unie (Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 41). [3] KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010. [4] KOM(2010) 245 v konečném znění/2, 26.8.2010. [5] KOM(2010) 743, 15.12. 2010. [6] Závěry zasedání pracovní skupiny pro e-právo ze dne 26. října 2010. [7] Úř. věst. C […], […], s. […]. [8] Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 41. [9] Sb. rozh. 2007, s. I-10841. [10] KOM(2010) 245 v konečném znění/2. [11] Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12. [12] Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. [13] RP = rozlišené prostředky, NRP = nerozlišené prostředky. [14] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [15] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu. [16] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.